Tajná láska

Jako... rozhodně se to moc dobře čte, ale prostě... Oba dva hlavní hrdinové mi přišli celkem toxic. Ani nevím proč, ale ani s jedním z nich bych nic nechtěla mít. A hodně mi vadila i druhá dějová linka. Tedy ne že tam byla, mohla by být i celkem dobrá, ale ten vztah mezi Livií a Gideonem (jako on sám o sobě byl alespoň zajímavou postavou) byl možná ještě divnější než ten mezi Aline a McKennovi (myslíte, že mu někdy přestala tim příjmením říkat?). Jako jediná za mě zajímavá osoba byl Mark. Nebude se pouštět do toho, že se autorka i v knize několikrát opakovala, obzvláště u erotických scén to působilo, jako by člověk pořád dokola četl tu jednu.

Občas člověk sáhne po úplně jiném žánru jen proto, aby si odpočinul – a přesně v takové chvíli tahle kniha funguje nejlépe. Nabízí klidnější tempo, příjemnou atmosféru a romantiku, která nestaví na velkých dramatech, ale spíš na postupném sbližování a emocích, jež působí přirozeně a nenuceně. Příběh nepřináší nic vyloženě převratného, ale to mu vlastně neubírá. Naopak – právě v jednoduchosti a čtivosti je jeho síla. Postavy si k sobě hledají cestu pozvolna a bez zbytečných komplikací, což z něj dělá ideální oddechové čtení. Všechno plyne lehce, s jistou dávkou elegance a nadhledu, který k tomuto typu příběhů patří. Pro mě to bylo přesně to, co jsem v danou chvíli potřebovala – změna tempa i nálady. Pokud takhle vypadá úvod do celé série, rozhodně budu pokračovat dál. Je to nenáročné a příjemné čtení, ke kterému se člověk obrací, když si chce prostě jen na chvíli vyčistit hlavu.