Tajemství tří

Z knihovny..taková pohodová detektivka na upršené nedělní odpoledne. Hezký obal, potěšila fialová textilní záložka (nemusela jsem hledat vlastní, odstín netradiční, lepší než zašedlé bílé nebo černé....) Motiv otřepaný, vyšetřování takové nijaké, vsuvka s pokladem nečekaná. Co mě štvalo, byly slovní spojení jako "ořiškovohnědé oči", "pružné tělo se graciézně zavlnilo" a podobně, evokující záměnu detektivky za červenou knihovnu...pak několik (mám pocit) desítek OK vyskytujících se v textu, kde bily do očí a srážely čtenářský zážitek. Nevím, proč překladatelka nenahradila aspoň polovinu výrazy třeba fajn, jasně nebo tak něco... a poslední hřebík do rakve : "Udělala jsem dušené maso, takže nic nepřijde nazmar. A zatímco jsem čekala, pila jsem šery." ŠERY ??? jako fakt ?? to jsem ještě nečetla...neviděla. Netušila... Nečekat zázraky, prominout ty srdceryvné opisy a pokusy o červenou, přehlédnout OK a šery a celkem dobře si u knížky odpočinete ;)

Nenadchne ani neurazí.