Tato kniha pootevřela a změnila můj názor na denník J.F.Scotta,kde popisuje své snažení o dosažení Jižní točny v r. 1911. Autor je značně kritický jak k britské propagandě jenž vykreslila tuto expedici jako čiré hrdinství bez nedostatků,tak k vedoucímu výpravy a jeho logistice a rozebírá příčiny nezdaru. Našel jsem zde nové zajímavé informace technického charakteru,například proč byl parafín k ohřevu který používal Amundsen lepší než petrolej jenž používal Scott,ale i jiné jako například,že jeden z členů závěrečné skupiny Ted Evans byl v této polovojenské výpravě v hierarchii velmi nízko a sloužil jenom jako jakýsi sluha ostatních.Nebyl tedy plnohodnotným členem,který by užíval všech výhod a proto možná zahynul jako první na omrzliny a vyčerpání.Knihu doplňuje mnoho citací i z jiných deníků polárních výprav.

Tahle kniha má u mě jedno prvenství - je to nejhorší dílo, které jsem dočetl až do konce! Autor dle mého názoru nemá nadání pro dramatičnost a už vůbec ne systematičnost, jakou by zpracování knihy psané na základě autentických skutečnostní vyžadovalo. Občas se mi zdálo, jako by po sobě knihu ani nepřečetl. Některé informace se objevují na několika stranách opakovaně. Jindy vůbec nedávají smysl a musíte si několik stran pročíst znovu, aby jste pochopili, co má autor na mysli. Rozhodně neobhajuji Scotta, ale závěry vyvozené autorem ze stručných zápisů ve Scottově deníku, jsou tedy přinejmenším hodně teoretické. Tragicky v knize chybí alespoň základní mapa Antarktidy a použité fotografie jsou notoricky známé. Případným čtenářům přeji, ať přelouskají alespoň úvodní neuvěřitelně nudně napsanou část o historii dobývání Antarktidy, prostřední část knihy je díky citování deníku pro zájemce o tuto problematiku zajímavá. A nenechte se odradit větou na straně 189 - "Byla to nenahraditelná ztráta, která se ničím nedala nahradit".