Tajemství planety Dor

Slušná SF jednohubka určená spíš pro mladší čtenáře. Příběh je celkem jednoduchý a přímočarý, ale plyne svižně a nenudí. Vyšla také Audiokniha. Audio verze je pěkně a profesionálně zpracovaná a zabere cca 3 hodiny. Pro mě jsou takovéto knihy spíš na okraji zájmu, ale jelikož SF není nikdy dost, tak občas nepohrdnu ani knihou pro děti. S přihlédnutím k žánru a cílové skupině čtenářů hodnotím toto dílko jako slušný nadprůměr 3,5*.

Sci-fi pro děti. Zajímavá, inspirativní literární oblast. Přiznám se, že mi tato kniha přišla do ruky vlastně z důvodů ryze praktických: chtěl jsem se z ní poučit o stylu psaní pro děti - myslím tím pro děti naší žhavé současnosti. Protože úplně jinak se psalo pro děti za časů Bohumila Říhy a úplně jinak se píše dnes. Takže mi ani tak nešlo o příběh samotný jako spíš o metodu. Nicméně se stalo, že ačkoli věkově rozhodně nespadám do cílovky, začetl jsem se do toho překvapivě snadno. Děj je totiž velice pěkně rozvržený i vyprávěný. Mám rád ich formu, sám ji hojně používám, a tady je použita fakt dobře. Hlavní hrdina, klouček jménem Prokop, je vcelku normální představitel svého živočišného druhu. Kamarádí s podobným rošťákem jménem Sam. Jakkoli na něm zdánlivě není nic výjimečného, má Prokop jakési "cosi" navíc, díky čemuž dokáže například předvídat počasí a podobně. Neví, jak se mu to přihodilo, nepřemýšlí o tom - ale jeho rodiče to vědí moc dobře. Jak asi správně tušíte, mají v tom prsty návštěvníci z oné tajemné planety DOR. Prokopův život se úplně změní ve chvíli, kdy mu tito návštěvníci otevřeně vstoupí do života. Zápletka je nastavena promyšleně, čte se to prostě jedním dechem. Autorka nás krůček po krůčku vtahuje do událostí a my tušíme, že se schyluje ke gradaci vypointované velkým finále. No, ale dál už nebudu nic prozrazovat... :). Co se mi líbilo: pestrá, a přitom adekvátně civilní čeština. Vypravěčský jazyk odpovídá dvanáctiletému dítěti (včetně používání relevantního výraziva). Autorka disponuje vybroušenou stylistikou a díky práci v Rádiu Junior je s dětmi jedna ruka - a tudíž ví, co a jak pro ně psát. Moc se mi líbila její slova, když jsme spolu diskutovali, jak moc "dospěle" může být napsán takový text pro mládež: "Já dětem věřím a nepokouším se jim to za každou cenu zjednodušovat... Ony jsou navíc moc rády, když se k nim přistupuje jako ke starším, kteří to zvládnou." Knížka je bohatě vyzdobena ilustracemi Taťány Morové, což vytváří skoro až komiksovou atmosféru. Jsou to obrázky rozhodně originální a děti na ně podle všeho reagují pozitivně, což je to hlavní. Rozhodně to není nic, co by jim kazilo vkus, spíš naopak. Celkově: hodně povedená publikace, která se může stát pěkným vánočním dárkem pro potomstvo zhruba od deseti let.