Tajemství osudu

Kniha se mi moc líbila, ale bohužel musím konstatovat, že z Erweina a paní Miriam mám takový zvláštní pocit. Jako kdyby chtěla svého dědečka ospravedlnit prostě za každou cenu. Sympatický mi z postav byl snad nejvíce jen Miroslav.

Jedná se o skutečný a velice silný příběh muže, jehož činy, především druhé světové války, jsou mnoha lidmi haněny a jeho vnučky, která ho celý svůj život hledala. Je to spletitý příběh tří generací z jedné rodiny. Kniha začíná otevřenou výpovědí hlavního hrdiny Erweina, který čeká ve své cele na smrt. Následuje retrospektivní vyprávění jeho života, důležitých okamžiků i zásadních rozhodnutí a děj volně přechází přes vyprávění jeho prvorozeného syna Miroslava, jež chtěl svého otce už odmalička poznat a pátral po něm celý svůj život, jako Miriam po svém dědečkovi, a to nás dostává až k vnučce Miriam, která tuto knihu napsala a rozmotala příbuzenské vztahy a osudy jednotlivých členů její rodiny. Musím říct, že jsem se ze začátku dost ztrácela, hlavně tedy ve jménech, kterých bylo až moc, ale chápu, že byla pro příběh stěžejní. Kniha mi také z počátku nepřišla moc zajímavá. Ale s přibývajícími stránkami příběh dostával spád a velmi dobře se četl, ke konci knihy už jsem „hltala“ každou stranu. Kniha je členěna do krátkých kapitol, což urychluje čtení a mě tento styl velice vyhovuje. Líbí se mi, že Miriam, přes veškeré útrapy a neúspěchy, v hledání pokračovala a nenechala se odradit. Díky tomu si můžeme přečíst příběh její rodiny, který vážně stojí za to. Opravdu jsem se cítila jako bych byla součástí této rodiny a po dočtení knihy jsem měla nutkání si vyhledat fotografie lidí zmíněných v příběhu. Dále si cením také toho, že vyšla s příběhem na světlo, věřím, že to nebylo jednoduché. Děkuji za tuto knihu, nejen nakladatelství moba, že mi ji poskytlo na recenzi, ale také autorce, že se s námi čtenáři podělila o svůj příběh a dala nám kus sebe. Knihu rozhodně doporučuji.