Tajemný hrad v Karpatech

Vrátila jsem se do dětství a půjčila si v knihovně verneovku, která mě jako dítě nějak minula (kupodivu v oddělení pro dospělé…). Je to prostě Verne, se všemi jeho klady i slabinami, jak na něj vzpomínáme, a jak jsme ho mívali v dětství tak rádi. Trochu dobrodružství, trochu sci fi, nekonečné popisy, ve vztazích trošku naivní a černobílé, ale prostě jedinečné… Neposuzujte dospělýma očima, to u verneovek prostě nejde, Verne taky nepsal pro dospělé, i když ho to vlastně nakonec hodně mrzelo, chtěl být velkým spisovatelem a skončil u dobrodružných knih, které hltala mládež (tady doporučuju knihu Ondřeje Neffa: Podivuhodný svět Julese Verna…). Takže hodnotím dětskýma očima, i když se nemohu ubránit občasnému úsměvu. Český film je výborný, ale s předlohou nelze moc srovnávat, jde o úplně jiný žánr, ani já se ale nemohla při četbě vyvarovat reminiscencím na „Pane hrábě“, „Čórtův hrád, tam strašá...“, „Policija, policija, salašáry…“ , „Jsme v pérdeli“...

Při hodnocení této knihy, se nelze ubránit srovnání s filmovým zpracováním, ale také porovnání hned několika rozhlasových her. Příběh je jednoduchý s nádechem tajemné a romantické atmosféry. Většina verneovek se utápí v sáhodlouhých popisech, ale tato snad jediná je jiná. Má přímočarý děj, přiměřenou délku a jednu dějovou linku. Kniha je psána seriózním způsobem. Má vyvolávat strach a ukázat jak jsou lidé pověrčiví. Filmové zpracování se dějově drží knižní předlohy, ale jinak se jedná o úplně jinak pojatý příběh. Pod režijní taktovkou komediální dvojice Brdečka, Lipský, nemohlo vzniknout nic jiného, než absurdní parodie. Rozhlasových her bylo zpracováno hned několik. Sama za sebe všem nejvíc doporučuji hru z roku 1971, ve které excelují herci jako: Adamíra, Brabec, Velda, Růžek, Leraus, Hollar a další. Tato audiokniha je načtena také velice dobře a načetl ji pan Libor Hruška.