Tajemná růže

Zvláštní věcička, se kterou jsem si spíš nesedla, než sedla. Narazila jsem na ní úplnou náhodou jako drobnou zmínku z Ozvěnách bouře mečů. Soubor povídek, který čerpá z irských a keltských legend. Plno křesťanské symboliky, lidových vyprávění, okultismu a mystiky. Povídky mají spíš snovou příchuť. Stírají hranici mezi světem lidí a světem víl. Hranici mezi historií a legendou. Mezi skutečností a duchovnem. Ale nic hlubšího ve mně nezanechaly :)

Četla jsem výtisk z edice Atlantis, kde byly ještě tři povídky Rosa Alchemica - ty mě příliš nezaujaly. Hvězdičky se vztahují pouze na Tajemnou růži. Tu tvoří několik krátkých povídek inspirovaných irskými legendami, mystikou, romantikou a trochou křesťanské tématiky. Text je krásný, myslím, že i skvěle do češtiny přeloženy (překládal Jaroslav Skalický). Děje povídek jsou zasazeny porůznu do doby rytířské i moderní (podle zbraní), ale ve všech případech evokují dobu zmizelou, možná nikdy neexistující nebo jen někde paralelně - a nedosažitelnou - i pro postavy příběhů... Je to taková zvláštní, příjemná pachuť melancholie. Tři povídky Rosa Alchemica mezi s sebou mají spojitost a jsou čistě mystické. Text je hutnější a matoucí. Množství nejasných informací snad má vyvolávat drobnou úzkost. Možná na přelomu století okultní kroužky a největší osobnosti skutečně působili takhle zvláštně, možná to bylo jen množstvím opia, které se tehdy běžně užívalo. A je fakt, že kadidlo dokáže člověka omámit taky. Obsah mě ale tolik nezaujal. Oproti výborným povídkám Tajemné růže byl slabý.