Ta, která nebyla

To bylo vážně dobré. Hutná a pochmurná atmosféra, stejná jako mlha, do které je zahalen celý příběh. Pro zážitek ze čtení jsou důležité dvě věci - nevědět dopředu o obsahu knihy zhola nic a nespěchat. Vychutnat si popisy záhadných událostí, které houstnou stejně jako ta mlha; stejně tak houstne i nejistota a pocit zmaru v nitru hlavního hrdiny. Něčím mi připomnělo Japrisotovu Past na Popelku, možná tím nereálnem, které se tváří jako reálno a kterému věříme, i když současně pochybujeme. Možná je to i obdobnou dobou napsání i francouzským prostředím. * "Ta chvíle přišla. Teď si nemohl říkat: ještě je čas to zastavit, změnit názor! Tohle pomyšlení se mu několikrát zrodilo v hlavě a on ho ani neodháněl. Říkal si, že možná, v posledním okamžiku... Vždycky všechno odkládal na později, protože událost, kterou si člověk jen představuje, má v sobě jakousi uklidňující neuchopitelnou možnost zvratu na poslední chvíli. Ještě to lze udělat jinak. Ještě to není skutečnost. Teď se to ale děje, je to definitivní". * "Je sám jako trosečník na ostrůvku plném jasu. Je trosečník. Utopí se, sám sejde do světa mrtvolně bledé barvy, světa záludného, lepkavého rybami. Mnohokrát prožitý sen." -------- Ještě dodatečně poznámka: Slavný Hitchcockův film Vertigo je natočen podle knihy právě těchto dvou autorů.

Označení Té, která nebyla za kriminální román může v čtenář vyvolat falešná očekávání. O kriminální román, ve smyslu odhalování pachatele nebo sledování práce policejních složek, ani v nejmenším nejde. Pachatele totiž známe od začátku a místo snahy o jeho dopadení jsme svědky úžasného psychologického rozboru muže, kterého jeho povaha dostala tam, kam odjakživa směřoval. Zápletka dokonalá, byť pointa by se na základě poskytnutých vodítek dala odhadnout dřív, než těsně před závěrem, kdy mi konečně docvaklo, jak se věci. Ale nic si nevyčítám, zabloudit v té všudypřítomné mlze, alkoholu a podivných událostech je proklatě snadné. Jediná výtka ke knize je formálního charakteru. Proč proboha nakladatel dává na obálku obrázek vygenerovaný umělou inteligencí? Snahu srazit náklady chápu, ale podobné a lepší dílko by měl zdatný ilustrátor hotové za hodinu, a i kdyby se někomu nechtělo platit ilustrátora, stále je na internetu k dispozici takřka nevyčerpatelná zásoba skvělých ilustrací bez autorských práv. Zvolený postup trochu podrývá důvěru v nakladatele. Na druhou stranu oceňuju, že na použití AI v tiráži upozorňuje. Mnozí jiní by informaci o obálce jednoduše potichu vynechali.