Zvláště u kapitol o nacismu jsou popisy představy ideálního člověka v knize velmi nedostatečné, kniha se u nich zaměřuje spíše na popis historie šíření ideologií a vizí ideálního člověka, což mi přišlo nudné. Nicméně kniha má hodně autorů a kvality jednotlivých kapitol se velmi liší. Zajímavá je zmínka o jedné italské verzi fašismu, který tvrdí, že národy obsahují mnoho ras, které vzájemně spolupracují na pokroku svého státu – to je věc, kterou by od nějakého typu fašismu dnes čekal jen málokdo. Dobře jsou rozebrány vize socialistického člověka. Zajímavá je také část o českých utopiích, které sice většinou nebyly úplně originální, ale zato nebyly tak extremistické, jako ty, které se staly nejznámější, a někdy kladly důraz na společné soužití. Kniha nepřisuzuje vize ideálního člověka jen komunismu, nacionalismu a nacismu a dalším směrům, které jsou dnes považovány za politicky nekorektní, ale i kapitalistickým a dalším moderním směrům – bohužel se těmito moderními směry téměř nezabývá.