Sviňucha

Ačkoli se román zpočátku tváří jako snová tragikomedie, vyprávění se brzy překlene do pozdně antické roviny a odvíjí se zcela po vzoru dobrodružství reka Apollonia. Přičemž se sem tam příběhem mihnou i William Shakespeare a George Wilkins, jimž právě tato báje pravděpodobně posloužila jako předloha pro hru Perikles, kníže Tyrský. Když však pomineme dobře utajený tvůrčí záměr, proč úvodní třetina příliš nekoresponduje s dalšími dějovými peripetiemi, má v sobě Sviňucha nesporné kouzlo dokonale zkomponovaného příběhu. Na malém prostoru spisovatel využívá všechny triky, kterými řecké tragédie disponují a zavařuje hrdinům těmi nejošklivějšími způsoby. Nespornou výhodou Marka Haddona je vypravěčský talent, který vás i přes moderní vyjadřování dokáže posunout o nějaké to tisíciletí zpět v čase. A máte-li širší vzdělání ohledně antické a britské literatury, stane se pro vás Sviňucha vysloveným pohlazením po duši, přestože jen málokterá postava v knize se dožije konce s neposkvrněným štítem.

Další podivuhodná kniha Marka Haddona, která mi učarovala. Současný příběh dominantního a bezohledného otce, který se se smrtí své ženy vyrovnává otřesným způsobem až ke konečné a úplné tragédii, je nepokrytě inspirovaný antickou bájí o Apolóniovi a Shakerpearovou hrou Perikles. Prolínání současnosti se starověkým příběhem a občas i s příběhem Williama Shakerpeara, je napsaný tak umně, že mi vůbec nevadilo přecházení z jednoho děje do jiného. Dramata, popisována s epickou šíří, jsou strhující, napětí je perfektně dávkováno a završení obou příběhů překvapivě obrácené než jsem očekávala... Je to úžasná antická tragédie v současném hávu. Haddon je skvělý spisovatel a jeho vytříbený jazyk je radost číst. Sviňuchu mohu je doporučit.