Mimořádně podnětná publikace, která ohromuje jednak svou systematičností, jednak zázemím, na kterém je budován výklad. I přes teoretický úvod (jemuž se však nejde vyhnout, neboť je podkladem pro další výklad), kterého by se někdo mohl zaleknout, jde o knihu, která je schopna na příkladech známých seriálů nejen ozřejmit fungování seriálového vyprávění, ale také navrhnout jeho obecnou systematizaci, přičemž máloco - aspoň v oblasti zájmu, který si Douglas zvolil - zůstavá jen tak viset ve vzduchu. Potěšení číst!

„Žádné dílo [ …] není vytvořeno [ …] náhodně, intuitivně a bez souvislostí svých částí. Pouze si musíme klást ty správné otázky, abychom k porozumění jeho systému nalezli klíč.“ (s. 178) Neocenitelná kniha pro všechny, kteří chtějí lépe poznat a pochopit nejen samotné seriály, ale také myšlenkové procesy, k nimž v hlavě diváka dochází během jejich sledování. Kokešem nabízené analytické nástroje mají na jedné straně dostatečně obecnou platnost, abyste je mohli aplikovat prakticky na libovolný seriál, na straně druhé můžeme během čtení průběžně „sledovat“ jejich užití na konkrétních příkladech, díky čemuž je hned jasné, čím se vyznačují například různé způsoby zprostředkování informací v jednotlivých typech seriality. Jde-li o praktické užití Kokešových teoretických konceptů při každodenním sledování, kniha vám nepomůže s rozlišením dobrého a špatného seriálu a málokterého kamaráda zřejmě oslníte informací o tom, že Ztraceni pracují s postupy rozrušující seriality, budete nicméně schopni říct, nakolik členitý fikční svět daný seriál nabízí, jak se mu daří podněcovat určité otázky a udržovat diváka v napětí. Jinými slovy budete lépe chápat, proč jsou seriály vystavěny určitým způsobem a proč vás na ně baví nebo nebaví koukat, od čehož se lze odpíchnout k hodnocení kvality. Po přečtení Světů na pokračování se budete jinak dívat nejen na Sherlocka nebo na Dobrodružství kriminalistiky, ale také na latinskoamerické telenovely (pokud něco takového sledujete). Odvážíte-li se přitom Kokešovu teorii rozšířit třeba na literární produkci, mohou může kniha obohatit také vaše čtení knižních sérií nebo vícedílných komiksů. Díky své teoreticko-analytické povaze může kniha podle mého mínění oslovit jak zájemce o naratologii nebo teorii fikčních světů, kteří budou Kokešovy závěry dále testovat a rozvíjet, tak ty z diváků, kteří nechtějí být pouze diváky pohrouženými, ale občas také analytickými. P. S. Už se těším, až se znovu podívám na všechny epizody Mr. Beana v pořadí, v jakém byly natočené.