Svět bez nás

Z tohoto života nikdo z nás nevyvázne živý. Vyzkoušejme neobvyklý experiment: předpokládejme, že došlo k nejhoršímu. Vyhynutí lidstva je hotová věc. Nebyla to jaderná katastrofa, srážka s asteroidem ani jiná ničivá událost, která by kromě lidstva smetla také všechno ostatní na planetě. Ne, místo toho si představte svět, ze kterého náhle zmizí všichni lidé......zítra. Popusťte uzdu fantazii a představte si, že už neexistujeme a možná se i poučíte. Pana Alana Weismana jsem do dnešních dnů vůbec neznal. Netušil jsem, že napsal tak působivou reportáž o naší planetě bez nás, bez lidí. Dech beroucí vyprávění o dalších živých tvorech jako jsou zvířata, stromy a bakterie, které najednou zjistí, že vlastně zmizel virus planety nazvaný Homo sapiens. Malá ochutnávka: Pokud jste měli bazén, stal se z něj květináč. Rostou v něm buď okrasné dřeviny, které kdysi nechali vysadit zahradní architekti, nebo naopak původní rostliny, které vyčkávaly na okrajích rezidenční čtvrti na vhodnou chvíli k návratu na své původní území. Pokud byl součástí domu i sklep, zaplnil se hlínou a rostlinama. Kolem kovových trubek se protáhly šlahouny ostružiníku a psího vína. Samotné trubky zrezivějí než uplyne sto let........ Tato teorie je z počátku zabývá návratem zvířat a rostlin na místa, odkud jsme je vyhnali. Pak se pan spisovatel pozastavuje nad našimi výtvory. Například přehrady, mosty, stavby z různých materiálů, Panamský průplav nebo třeba jaderné elektrárny. To vše skoro dopodrobna začne podléhat zkáze a zde pan Weisman udává časy rozpadů různých výrobků a materiálů a jejich dopad na ekologii. Vše je velmi přehledné a lehce pochopitelné. Do této knihy přispělo spousta lidí, archeologů, ornitologů, geologů, paleontologů, dendrologů a dokonce i skupina „ogů“ o které jsem neměl ani ponětí, že existuje a tím jsou odpadkologové. CITÁT – Až na malé množství, které shořelo, zůstává na Zemi každičký kousek plastu, který byl v posledních padesáti letech vyroben....... Kniha se mi obsahově líbila, je velmi mrazivá, hodně poučná, strašně smutná, má perfektní myšlenku a je dokonale propracovaná. Až jsem se zamyslel nad tím, zda tu vůbec máme právo být. Jako nejlepší z knihy jsem si zapamatoval postavu jménem Les Knight – zakladatel VHEMT (Voluntary Human Extinction Movement) A teď vám to přeložím, Hnutí za dobrovolné vymření lidstva - ale neděste se, není to radikální nebo nějaká teroristická strana, naopak je to vlastně geniální myšlenka, která zahrnuje pozvolné snižování stavu lidí na Zemi. Kdyby se podmínky tohoto hnutí začaly realizovat již zítra, měla by naše planeta za sto let stejný počet obyvatel jako v devatenáctém století...jak k tomu dospěla tato organizace? Přečtěte si tuto knihu, kterou vřele doporučuji a možná budete překvapeni jednoduchostí této myšlenky. Na konci přidává pan Weisman mnohá poděkování lidem, kteří mu pomohli tuto knihu stvořit. Zjistil jsem, že je pan spisovatel vlastně šťastný člověk. Procestoval skoro celou Planetu, vše o čem píše opravdu navštívil a cestou poznal spousty lidí a z mnohých si udělal své přátele. Země by bez nás přetrvala, ale my bychom bez ní vůbec nemohli existovat. Sehnal jsem si i jeho další knihu, nazvanou Odpočítávání. Jsem zvědav zda bude taky tak dobrá, jako je kniha, kterou jsem právě dočetl.

Obsahově pestrá kniha spojující poznatky z biologie, ekologie a paleontologie, architektury, archeologie, atomové fyziky, historie a dalších vědních oborů za jedním účelem: pokusit se odhadnout, jak by svět vypadal, kdyby z něj zmizel jeden druh primáta, jehož populační hustota začíná přesahovat nosnou kapacitu planety Země. Kniha je členěna do několika esejí, z nichž některé mě bavily více, jiné o něco méně, ale celkově se mi četly velmi dobře (nejvíce se mi líbila asi kapitola Ptáci bez nás - o tom jak ptáci umírají v důsledku střetu s elektrickým vedením nebo domácími kočkami, o holubu stěhovavém a dalších druzích, které už tu díky člověku nejsou...). Není však řeč jen o tom "co by, kdyby", ale autor se vrací i k minulosti (vyhubení pleistocenní megafauny v Severní Americe, výbuchu Černobylu, zániku Májské říše či válce na Kypru...), na jejímž základě je možné so jisté míry předpovídat budoucnost.