Svatý Martin

Moc se mi kniha líbí...

Líbí se mi princip knihy: v každé kapitole ze života Martina je zmíněná nějaká hodnota (poznání, pokora, přátelství, schopnost uznat chybu, zastat se slabšího...) a na konci knihy je pak kratičká modlitba vztahující se k dané hodnotě plus ještě podnět pro dítě k zamyšlení a skutku (např. za kapitolou o rodičích: Máš rád své rodiče? Řekni jim to ještě dnes.). Tyto části působí svěže a přirozeně, provázání s příběhy je promyšlené. Nezdá se mi mechanické nebo povrchní. Ovšem je tu i háček. kniha předkládá jako automatickou a správnou věc, že Martin šířil křesťanství příkazy a silou, např. nechává bořit pohanské chrámy proti vůli těch, kteří je postavili či používají. Dle zobrazených příhod nesouhlasil pouze s tím, aby byli lidé pro své názory usmrcováni (pokud jde o křesťany). Špatně stravitelná je pro mě kapitola, v níž Martin prosadí poražení živé borovice, kterou pohani uctívají jako posvátný strom. Nevím, jestli je přednost nebo slabina knihy, že zcela nezastírá násilně praktiky christianizace. Pro starší děti asi dobré k diskuzi a poučení. U mladších bych se asi bála zmatení hodnot. Jakou cenu má život stromu? Jakou cenu má svobodná volba víry? V této knize se o nich děti moc nedozví.