Sůl moře

Nevím, zda je možné o této knize napsat, že se mi líbila... Protože to opravdu ani zdaleka nevyjadřuje moje pocity po jejím přečtení. Tragédie lodi Wilhelm Gustloff mi není neznámá, proto jsem i zhruba tušila, o čem bude autorka ve svém příběhu psát. Téma zpracovala na výbornou, o tom není sporu. Kniha je nekonečně smutná až depresivní a často jsem se při jejím čtení přistihla, jak polykám slzy... Všech osudů (i těch jen letmo zmíněných) mi bylo moc líto. Ale i taková byla válka a já si myslím, že na některé události by se určitě zapomínat nemělo, už jen proto, aby se lidé (snad) z minulosti poučili a tyto strašné chyby neopakovali.

Ďalší zo silných príbehov zachytavajúci zverstvá páchané počas druhej sv. vojny, ktorý je napísaný jednoduchým jazykom, bez pátosu a zbytočného tlačenia na city čitateľa. Dej príbehu odohrávajúci sa na konci druhej sv. vojny v zničenom Prusku, kde sa mnoho utečencov pokúšalo zachrániť svoj život únikom na nemeckej nacistickej lodi Wilhelm Gustloff, je síce vymyslený, ale je vsadený do pravých historických udalostí a podložený mnohými výpoveďami priamych účastníkov, ktorí prežili túto veľkú vojnovú tragédiu. Kniha je napísaná spôsom, ktorý naozaj dokáže zaujať a sprostredkovať iba tie najdôležitejšie informácie. Osobne ma to po prečítaní knihy nútilo vyhľadávať ďalšie faktá o nemeckej lodi Wilhelm Gustloff alebo Jantárovej komnate, ktoré by som si za iných okolnosti nezisťovala. Preto podľa mňa autorka vyniká majstrovským spôsobom, ktorým čitateľom svoje príhy sprostredkúva. Jej cieľová skupina čitateľov sú predovšetkým mladí ľudia, tak ako väčšina jej hlavných postáv. Aj z tejto knihy je cítiť jedno autorkine veľké posolstvo, že zverstvá počas druhej sv. vojny boli páchané na obidvoch stranách, ale vždy na to najviac doplácali iba nejnevinnejšie obete ako DETI, zranení, hendikepovaní alebo starí ľudia... Poučme sa !!!

Knihy s válečnou tematikou většinou nevyhledávám, ale je moc dobře, že se stále objevují nové. A vůbec si nemyslím, že je to čtení jen pro mladší čtenáře, neboť skutečných pamětníků této poslední války ubývá. Ne, je to čtení pro nás všechny, kteří válku nezažili a měla by být připomínkou, odkazem a varováním před její nesmyslností a nelidskostí. A i když se mně o malinko více líbilo V šedých tónech, i tento příběh byl další silný zážitek, který ve mně zanechal rozjitřené emoce. Velmi doporučuji !

Nevím, zda je možné o této knize napsat, že se mi líbila... Protože to opravdu ani zdaleka nevyjadřuje moje pocity po jejím přečtení. Tragédie lodi Wilhelm Gustloff mi není neznámá, proto jsem i zhruba tušila, o čem bude autorka ve svém příběhu psát. Téma zpracovala na výbornou, o tom není sporu. Kniha je nekonečně smutná až depresivní a často jsem se při jejím čtení přistihla, jak polykám slzy... Všech osudů (i těch jen letmo zmíněných) mi bylo moc líto. Ale i taková byla válka a já si myslím, že na některé události by se určitě zapomínat nemělo, už jen proto, aby se lidé (snad) z minulosti poučili a tyto strašné chyby neopakovali.

Nádherný příběh o krutých událostech, který mě osobně nutí dohledat si o německých uprchlících z oblasti Pruska, operaci Hannibal a Jantarové komnatě víc informací. Ruta Sepetysová podobnou touhu dozvědět se víc u mě vzbudila už podruhé (V šedých tónech) a zřejmě o to jí i jde: "Válečné příběhy často společně čtou a rozebírají čtenáři ze zemí, které v bitvě stály na opačných stranách. Historie nás rozděluje, ale skrz čtení se můžeme sejít v příběhu, studiu a vzpomínání. Knihy nás spojují v celosvětovou komunitu čtenářů, a co je ještě důležitější, v celosvětové společenství lidí, toužících poučit se z minulosti. Co rozhoduje o tom, jak si dějiny pamatujeme a které jejich prvky přetrvají a proniknou do kolektivního vědomí? Jestli vás zajímají historické romány, jděte po faktech, historii, vzpomínkách a osobních svědectvích, která jsou k dispozici. To jsou ramena, na nichž spočívá historická beletrie. Nesmíme dopustit, aby pravda zmizela s těmi, kteří to vše prožili." Paní Sepetysová, děkuji, vám se přesně tohle daří. Nádhera, doporučuji, kudy chodím...

Ďalší zo silných príbehov zachytavajúci zverstvá páchané počas druhej sv. vojny, ktorý je napísaný jednoduchým jazykom, bez pátosu a zbytočného tlačenia na city čitateľa. Dej príbehu odohrávajúci sa na konci druhej sv. vojny v zničenom Prusku, kde sa mnoho utečencov pokúšalo zachrániť svoj život únikom na nemeckej nacistickej lodi Wilhelm Gustloff, je síce vymyslený, ale je vsadený do pravých historických udalostí a podložený mnohými výpoveďami priamych účastníkov, ktorí prežili túto veľkú vojnovú tragédiu. Kniha je napísaná spôsom, ktorý naozaj dokáže zaujať a sprostredkovať iba tie najdôležitejšie informácie. Osobne ma to po prečítaní knihy nútilo vyhľadávať ďalšie faktá o nemeckej lodi Wilhelm Gustloff alebo Jantárovej komnate, ktoré by som si za iných okolnosti nezisťovala. Preto podľa mňa autorka vyniká majstrovským spôsobom, ktorým čitateľom svoje príhy sprostredkúva. Jej cieľová skupina čitateľov sú predovšetkým mladí ľudia, tak ako väčšina jej hlavných postáv. Aj z tejto knihy je cítiť jedno autorkine veľké posolstvo, že zverstvá počas druhej sv. vojny boli páchané na obidvoch stranách, ale vždy na to najviac doplácali iba nejnevinnejšie obete ako DETI, zranení, hendikepovaní alebo starí ľudia... Poučme sa !!!