Sudí Hotový je zajímavá novela německého autora, už jen proto, že ač by se mohlo zdát, že je kniha "pouze" o fotbalu a "pouze" pro muže, tak to tak vůbec není. Jako každý dobrý vypravěč umí i Brussig na pozadí konkrétního vypravování vést paralelní linku o lidské obecnosti. Pokud se dostanu k těm konkrétnostem, zajímalo by mě, jak by některé pasáže vypadaly, kdyby je Brussig psal dnes, když už jsou technologie ve formě VAR téměř součástí každého profesionálního zápasu. Sudí Hotový je ostrá kritika člověka, a přece i jeho obrana, boří ideály, přesto se snaží o nestrannost a objektivitu poznání toho, co jest. Fotbalový rozhodčí zastupuje obé, jak korupci, tak snahu o pravdu, a v jako každý člověk i člověk v pozici rozhodčího stojí na rozhraní dobra a zla, pravdy a lži, autenticity a úplatnosti. "Přitom komunikovat je pravým opakem toho, co se zde předstírá. Že komunikovat znamená dorozumívat se, tomu věří snad už jen autoři slovníků cizích slov. Komunikovat v praxi znamená daleko spíše ne-dorozumívat se či dorozumívat se bez porozumění. když jde o to, něco zamlžit a zamlčet, přichází čas expertů na komunikaci. Když je zapotřebí něco zkreslit, přikrášlit, vylíčit jednostranně nebo si to vůbec jen vycucat z prstu, potom můžeme slyšet, že je to třeba komunikovat lépe navenek. A když snad někdy přece jen vyjde pravda napovrch, když se něco vylíčí tak, jak se to skutečně seběhlo, potom se mluví o komunikační katastrofě. Komunikace má ve skutečnosti s komunikací tak málo společného, že kdyby chtěl mimozemšťan vyvodit význam slova komunikace z jeho každodenního používání, musel by je překládat jako obelhávat nebo, řečeno obrazně, parfémovat lejnem." (s. 21) "K osmdesáti procentům všech chybných rozhodnutí by nikdy nedošlo, kdybychom je opravdu chtěli eliminovat. Technologie na to máme. Jenže divák si žádá nejistotu, lidský faktor, právo na omyl. Divák si žádá chybné rozhodnutí. Je živnou půdou pro vzrušení. A vzrušení je, oč tu běží. Fotbal sledujeme pro pocit vzrušení a chybná rozhodnutí jsou tím, čím se můžeme po celá léta, desetiletí úspěšně vzrušovat. Proto neexistuje nic lepšího, čím by fotbalový sudí mohl fotbalu více posloužit, nežli chybné rozhodnutí. Chybná rozhodnutí jsou to nejcennější, co fotbalový sudí může fotbalu dát." (s. 56) "Neboť nejbezpečnější metoda, jak něco zničit, je náruživě se tomu věnovat. Nějakou věc doženou až do záhuby vždycky největší entuziasté, ti takzvaní nejvášnivější stoupenci, nejodhodlanější obránci. Záhubu komunismu způsobili komunisté a nikdo jiný. A nejhorší ekologická zvěrstva se dějí jménem ekologie, co jiného než největší ekologická zrůdnost jsou obrovské větrníky, které ovšem ekologové oslavují jako největší výdobytek péče o životní prostředí?" (s. 60)

"Neboť nejbezpečnější metoda, jak něco zničit, je náruživě se tomu věnovat. Nějakou věc doženou až do záhuby vždycky největší entuziasté, ti takzvaní nejvášnivější stoupenci, nejodhodlanější obránci. "