Stuart Little

Další hezká kniha od amerického spisovatele E. B. Whitea. Tentokrát se podíváme za jednou rodinou, která se dočkala nevídaného přírůstku - malého myšáka. I přesto, že Stuart měří na výšku jen pár centimetrů, má se čile k světu a jeho rodina si musí dávat velký pozor, aby ho nezašlápla nebo se mu nepřihodila jiná nepříjemnost. A to bohužel nejde vždy uhlídat, jak si můžete sami přečíst v této knize, jež vás seznámí nejen s nezáviděníhodnými situacemi, do nichž se Stuart dostal, ale i s dobrodružstvími, která zažil. Stejně jako v případě Šarlotiny pavučinky bylo i toto dílko zfilmováno. Věřím, že spousta z vás viděla onen snímek z roku 1999, v němž hrál Hugh Laurie a Geena Davis. Jako dítě jsem ho měla velmi ráda a ač ho jako dospělá už vnímám jinak, nemám problém se na něj podívat znovu. Avšak, oproti Šarlotině pavučince, kde se film až na pár rozdílů držel knížky, se snímek o Stuartovi Littleovi s předlohou poněkud rozcházel. Osobně se nedokážu rozhodnout, co mi vyhovovalo víc. Obě zpracování mají něco do sebe. Příběh v knize se mi jevil trošku vyspělejší a vážnější než snímek, který místy působil až moc sluníčkově (koneckonců se jedná o americký rodinný film a to mluví za vše). Na druhou stranu se mi ve filmu víc líbily vztahy, které panovaly v rodině Littleových. Nechci tím říct, že by v knize Stuart svou rodinu neměl rád, ale vyskytly se tu situace, kdy jednal na vlastní pěst bez ohledu na následky, popř. se vydal na dlouhou cestu, aniž by o tom rodičům či bratrovi dal vědět, což rozhodně není ohleduplné jednání. No a co se týče samotných příhod - ne všechny se objevily ve filmu. A opět musím zopakovat, že v knize mi připadaly mnohem vážnější a de facto i Stuart se svými myšlenkami a jednáním nepůsobil tak dětsky a naivně. Suma sumárum - obě knihy od E. B. Whitea pro mě byly hezkým zavzpomínáním na dětství. Věřím, že mohou zaujmout i dnešní děti a to především ty, které touží po neotřelém příběhu.

Znám film, který se mi líbil moc, synovi už ale ne, tak jsem půjčila knihu. Příběh se mu poslouchal dobře. Jen je třeba počítat se šroubovanějším jazykem. Syn je hodně sečtělý, už toho máme dost za sebou, ale jiné dítko, si myslím, by mělo problém některým slovům porozumět (tedy za předpokladu, že by četlo samo).