Střední Evropa je jako pták s očima vzadu

Kniha plná zajímavých úvah a rozhovorů o minulosti i budoucnosti střední Evropy v soukolí dějin.

„A právě nacionalismus je třetí důvod populistického skluzu české politiky. Důraz na etnicky pojatou národní pospolitost souvisí s ochromením pluralismu ve společnosti. Václav Havel tento trend pojmenoval dříve, než se vzedmula vlna nacionál-populismu: ,Po takových příhodách se pak objevuje zákonitě volání po další hegemonizaci společnosti: zbavíme se Židů, pak Němců, pak buržoazie, pak disidentů, pak Slováků - a kdo bude na řadě příště? Romové? Homosexuálové? Cizinci vůbec? A kdo tu zbude? Čistokrevní Čecháčkové se svým dvorečkem. Nejde jen o to, že takové postoje nebo dokonce taková politika jsou nemravné, jde i o to, že jsou sebevražedné.“ -- Jacques Rupnik je Čech s velkým Tch a tohle je brilantní, strašně zajímavý soubor jeho esejů o nás, tj. o střední Evropě a jejích démonech, o našich osudových osmičkách, vyrovnávání se s totalitou, o naší národní identitě. Přednášky, články nebo dokonce rozhlasové příspěvky jsou často poprvé přeložené do češtiny, přičemž nejstarší je z roku 1974, a ta nejnovější jen pár let stará. Mě překvapivě nejvíc pohltila ta o roli náboženství v čs. politice, psaná už v roce '86. Dostala Magnesii literu za publicistiku a její titul, ten naprosto trefně odkazuje na Goofuse, ptáka z Borgesovy Fantastické zoologie, který létá pozpátku, protože mu nezáleží na tom, kam letí, ale odkud. -- „Mnichov se stal v Evropě i mimo ni symbolem toho, jak zranitelné liberální demokracie jsou, pokud podlehnou iluzi, že mohou zachránit samy sebe a své hodnoty, aniž by se postavily rozpínavosti totalitní mocnosti na svém zápraží. Mnichov byl pro Evropu okamžikem vymezení: obětovala své principy a závazky, aby zachovala ,mír v naší době (,peace in our time), jak to chápali appeaseři. Podstoupila potupu, aby nedošlo k válce, avšak nakonec utržila ,potupu i válku (,dishonour and war), jak trefně pravil Churchill ve svém projevu v Dolní sněmovně.“