Nenápadná, milá kniha, která mě při čtení velice těšila. Příběh uklízečky Janice a jejích zákazníků zcela naplňuje výrok o tom, že všude je něco a každá rodina má své trable. Stejně tak, že spousta na první pohled obtížných situací se dá slušně zvládnout.

Tohle bylo tak jiné, tak krásné, ale zároveň smutné. Já jsem od přírody pozitivní člověk, takže jsem si z příběhu vzala velké poučení a mám radost, že jsem po knize sáhla a přečetla ji na jeden zátah. Poslední dobou se na mě sypou knihy, ve kterých je hlavní role povolání uklízečky - tohle je už třetí v pořadí a čtvrtá na své přečtení právě čeká. Obálka opět úchvatná, dokonalá a krásná. Ale i uvnitř je příběh velmi podařený. Celou dobu při čtení mě nenásilně nutil přemýšlet, nad svým životem. V knize je plno povedených citátů, které se autorce povedly zakomponovat do děje tak, že jsem z nich neměla rušivý pocit, právě naopak. "Nevyprávějte příběhy hluchému" "Co když v životě nejde o to mít nějaký příběh? Co když jde o to, aby člověk udělal aspoň jednu věc, za kterou se pak může s hrdostí ohlédnout?" Hlavní hrdinka Janice Hope (naděje), jak už je i z názvu patrné, celý život sbírá příběhy a to především cizích lidí. Celou dobu jsem si kladla jednu otázku za druhou, proč to dělá? Proč nežije svůj život a proč má potřebu žít životy jiných Na všechny své otázky jsem odpovědi dostala a jsem nadšená. Krásné, příjemné čtení s velkým přesahem. Nebude to čtení pro všechny, ale těm kterým to sedne, mají jistotu, že dostanou neskutečný zážitek. Autorčin styl psaní mě baví a určitě bych byla moc ráda, kdyby něco dalšího napsala.