Strážci živlů

Leah a Olivie jsou nejlepší kamarádky už od dětství. Leah je strážkyně Země a umí léčit a Olivie je strážkyně vody, stejně tak jako její bratr Eric. V období Slunovratu se koná slavnost, kterou navštěvují různí bohové. Aby nové generaci strážců, předali jimi zvolený živel. Zde se setkáváme poprvé s bohem Smrti. Skvělé fantasy od české autorky. Rozjezd knížky byl naprosto suprový. Líbil se mi slunovrat, i jednotlivé živly, včetně magie. Pevné přátelství mezi Leah a Olivií. Po jedné smutné události jsem byla dosti v šoku a zmatená. Kdo umřel a proč? Cesta k bohovi smrti byla taky dokonalá. Plná nástrah a nebezpečí. Knížka Vás rozhodně nebude nudit. Úplně jsem cítila souhru mezi Leah a Ericem Scéna z lesa byla pro mě dost nepochopitelná, musela jsem ji číst dvakrát a stejně jsem to nepochopila. Jak k ní Leah přišla? (nechci spoilerovat, takže nebudu psát o co se jedná) Když se Leah propadla do říše mrtvých. Čekaly na ni celkem 4 zkoušky, které se mi moc líbily. A pak najednou přišla smršť a já se začala v samotném ději docela ztrácet. To co provedla Olivie jsem vůbec nečekala. Docela mě naštvala tím, že zradila dva lidi, kteří ji byli opravdu nejblíž. Leah byla celkem velkorysá, když ji odpustila. Jenže to zjištění na konci knihy, kdo byly rodiče Leah a Erica - jsem vůbec nepochopila. Bylo to na můj vkus, docela kostrbatě napsané. Asi bych toužila po nějakém květnatém vysvětlení. A ten konec, tak ten mě dorazil. Předpokládám, že bude mít kniha pokračování, protože to vlastně zůstalo všechno takové otevřené. Nicméně, po takovém závěru, bych si opravdu ráda přečetla i další díl, pokud bude a zjistila co a jak. Co musím ještě pochválit, je moc povedená obálka a taky moc děkuji @humbook_blogeri @humbook za poskytnutí knihy v rámci spolupráce k recenzi. Knížka určitě stojí za přečtení, jen z toho konce asi bude maličko zmatení. Hodnocení: 4*

Prvních zhruba 70 stran to vypadalo dost bledě - dlouhé kapitoly, celkem nuda, nic moc postavy. Pak se to všechno ale zlepšilo. Příběh se stal čtivým a zajímavým, akce bylo spousta a postavy se staly více sympatické. I přesto jsem se však během čtení nemohla zbavit pocitu, že je to psáno až moc dětsky a vše se vyřešilo až moc jednoduše. Nejspíš to je ten důvod, proč jsem z toho nebyla tolik unešená - kdybych měla tak o pět let méně, věřím, že by to bylo v mých oblíbených hodně vysoko. Leah i Eric byli celkem fajn, našla jsem si k nim postupně cestu a nakonec jsem byla ráda, že skončili spolu. Posledních 70 stran ale příběhu přidaly spoustu plusových bodů - četlo se to téměř samo, jedna akce za druhou, tajemství za tajemstvím (i když Olivie mě někdy svým chováním štvala). Rozhodně jsem ale zvědavá na pokračování a ráda si ho přečtu. Moc děkuji @endlessbibliophile @humbook_blogeri a @humbook za poskytnutí knihy k recenzi #humbookblogeri