Strašáci

Zpočátku jsem byl lehce nejistý v žánrovém rozhraní, lépe řečeno, jaké věkové kategorii je komiks určen. Tváří se to jako hrůzostrašné čtení pro děti, avšak v rámci vyvraždění šťastné rodinky hned z kraje příběhu bych knihu k večernímu předčítání asi nezvolil. Jak ale pomalu zápletka krystalizuje, začíná být čím dál, tím jasnější, že Strašáci budou spíš pro starší publikum a jako takoví fungují skvěle, včetně závěrečné pointy. Dějová osa je přitom jednoduchá, připomínající tolikrát ohranou klasiku o stárnoucím válečníkovi, jenž chrání malého nevinného človíčka. A přestože Mathieu Salvia nepřináší k tématu nic nového, jen to celé okořenil motivem à la Američtí bohové Neila Gaimana, šlape mu výsledný produkt na jedničku, což ještě podtrhuje stylizovaná kresba pana Djeta. Třebaže celkový rozsah vyprávění je nějakých sto padesát stran (což na komiks není málo) jedná se spíš o atmosférickou jednohubku, než plnohodnotný hlavní chod. Ovšem vychutnal jsem si ji do posledního písmenka i obrázku.

Tento komiks mi byl (asi omylem) doporučen jako čtení pro dceru (7). Naštěstí jsem si jej nejdříve přečetla sama. Mně se líbil příběh i kresba, ale úplně pro děti to teda není. Dcera by z toho určitě měla noční můry. Trošku mi to připomínalo Gaimanovy příběhy s dětskými hrdiny.