Století na vlnách

Zajímavě napsáno díky časovým posunům.. těžký život lidí a zajímavé propletence.. kniha mě zaujala od začátku

podobně jako v minulé knize Dům pod náměstím autorka nejprve naplánovala důmyslnou kompozici románu, ale pak ji nedokázala stejně precizně odvyprávět co tím myslím? dvě narativní linie: historická s mužským protagonistou a fiktivní s ženskou hrdinkou, každá rozepjatá do širokého časového pásma a umístěna do různých lokalit, vydají na dva samostatné romány, ovšem nacpat je do textu v rozsahu novely znamená redukovat narativ na pár typizovaných obrazů, které ubírají charakterům i jednání na věrohodnosti; navíc jsou vyprávěny pozpátku, v převráceném čase (nikoli retrospektivou), a vzájemně se prostupují = čtenář neznalý dějin Finska a životopisu Mannerheima, jímž je jedna linie inspirovaná, ale nedrží se věrně reálné minulosti, bude přinejmenším zmaten Hejkalová není vypravěčka rozsáhlých narativů (kauzalita je pak odkázána na nedořečenost: čtenáři, make it yourself), daleko spíše ji zajímají emoce než děje, vlastně vždy chce vyprávět malá ženská traumata (tragické lásky, trampoty s porody) a popisovat detaily (vaření, oblékání, ozdoby), takže výsledkem není "románová kronika", ale "žena a život"