Stoikův průvodce utváří a vzdělává ducha, řídí vaše činy a rozhodnutí, které vás zároveň formují a dělají z vás lepšího člověka. Jedna z nejdůležitějších knih v mém životě, kterou mám neustále po ruce. Pomáhá mi utvářet můj den a uvádí mě do správného myšlení. Cvičte stoicismus a vydejte se na celoživotní cestu sebeovládání.

Během loňska jsem si tohle pořídil s tím, že budu každý den po celý další rok denně číst, jak je tento průvodce koncipovaný, ale samozřejmě jsem věděl, že se to nestane, jak měsíce plynuly, disciplína povolovala, někdy i můj zájem (někdy opravdu nebyl čas, někdy jsem ani neměl knihu po ruce - výmluvy, já vím, mohl jsem si těch pár stran vyfotit do mobilu, jak občas dělávám), až jsem někdy byl ve skluzech o celé týdny (listopad jsem prakticky začal číst až na jeho konci, takže se to čím dál více roztahovalo, jako stará gumová žvýkačka), taky proto, že jsem neměl vždy zájem ani náladu na stoické poučky, ale myslím si, že to je v pořádku, protože nikdo nejsme pořád stejní, na témže místě. A tak jsem se nakonec rozhodl knihu dorazit předčasně, jak je mým zvykem v životě obecně, celkově, netrpělivost, silné, intenzivní finiše, kořist před očima. Je samozřejmě těžké vypíchnout stoicismus a jeho učení v nějakém jediném uceleném odstavci, nebo zmínit pelmel částí, co vás nadchly, přičemž jsem tentokrát jel opravdu trochu víc na prasáka a mám tu založené spousty stránek, jak jinak vším, co bylo po ruce (ale většinou jen barevné papírky, na jednom je veliký otazník - kontext už neznámý, zapomenutý) a stejně tak jsem i začal bez milosti podtrhávat. Jakmile stoicismus trochu pochytíte, začnete už spíše jen pilovat detaily. Tím nechci tvrdit, že podle toho žiju, nebo bych se sám tak vnímal, ale víceméně, i když můj zájem během tohohle roku o dost upadl, člověk není pořád pouze jedním a tím samým... vyvíjí se, takže knihu, jakou je tahle, pořád vnímám jako skvělý standard (i když bych to radši napsal s t).