Stíny Valbone

Po knize jsem sáhla, protože mě reálný příběh trojice studentů velmi zaujal. A začátek knihy jsem četla aspoň čtyřikrát... nikdy jsem se nedokázala dostat dál než třeba za dvacet stran. Vůbec mě to nedokázalo upoutat. Pak jsem si jednou řekla, že se tím prostě prokoušu a... přečetla jsem to za jeden večer. Ani nevím proč. Vlastně mi to nebylo moc sympatické. Ale líbilo se mi, jak bylo prostředí vykreslené a příběh gradující. Postavy mi bohužel moc sympatické nebyly, tak mi aspoň nepřirostly k srdci. Ale stejně mě ten závěr velmi rozesmutněl. No nebyla to nejlepší kniha mého života, ale stejně si ji i rok od přečtení živě vybavuji. Jestli se vrhnu na Návrat, to nevím, upřímně se bojím, že bych dostala depku.

Bohužel moc mi to nedalo. V knize spousta chyb. Chtěl jsem z knihy zjistit víc o ztracených studentech, ale nedozvěděl jsem se téměř nic.