Líbí se mi autorčin styl psaní. Je velmi kultivovaný. Linie vyprávění je vedena tak, abyste se vše dozvěděli přesně ve chvíli, kdy je to potřeba. Obrazy děje nejsou ploché, ale zahrnují vše tak, jak se právě odehrává. Myslím si, že autorka stojí za přečtení, já jsem byla spokojená a četlo se to dobře. Hlavní postava, emeritní polda Luboš Neumann, v sobě policistu skutečně nezapře ani na chvíli, i když se právě rozhodl, žít v důchodu zcela jiným způsobem, než dosud. Z vily u jezera, za souhlasu manželky Alice, která pracuje jako lékařka, hodlá vybudovat penzion a hospodu, což v tuto chvíli považuje za nejlepší způsob, jak být dál užitečný. V hlavě má hned spoustu úžasných plánů, jak dům zatraktivnit, aby přilákal lidi a podnik prosperoval. Jenže, to by nesměl přijít na kus řeči starosta obce Zelený a nasadit mu do hlavy brouka. Na roli hospodského zapomněl a byl tu opět polda. Podivná úmrtí lékařových dědí, o kterých se mimo jiné starosta zmínil, v něm okamžitě vzbudila zvědavost a touhu, přijít té záhadě na kloub... Pokud si knihu přečtete, dozvíte se také vše.