Still Born

Už od puberty jsem si přála mít děti a cílenou bezdětnost nechápu. Vypravěčka příběhu byla čistokrevným sobcem - už tím, jak neustále zdůrazňovala negace mateřství, také svým přístupem k vlastní matce, a ta starost o sousedčina syna se zdála být jen pokusem o vyvážení jejích záporných vlastností. Zaujal mě podivný mexický zdravotnický systém a ještě podivnější plány a přípravy rodičů dosud nenarozeného dítěte - taková neuvěřitelná důkladnost a nezpochybňování předpovědi, jak vše dopadne. Výborně napsaný román.

Nesnesitelná těžkost rodičovského bytí... každá jedna myšlenka hozená jen tak ledabyle do plíny tak moc nepříjemně otřásala mým vlastním hnízdem... bolela mě celá máma... tolik náhledů na život s dítětem či bez něj, že mi z toho šlo svědomí kolem... komu je ve své podstatě vlastně líp... tolik opravdových pocitů, že se mi duše málem rozskočila... bezpodmínečná láska i nekonečná frustrace... bolest téměř na všech stranách. Doporučuju možná nezjišťovat více o ději, protože některé momenty vám vyrazí dech zrovna právě tím, že s nimi absolutně vůbec nepočítáte a ten prožitek jde svojí intenzitou pak opravdu až na dřeň... obrovskou sílu to celé má... život se zkrátka děje a umí být občas pěkný hajzl.