Šťastné dívky

Dům radosti. Místo, kam jsou holčičky prodávány a celý život vychovávány pod přísným dozorem mamá Fleur. Vychovávány pro potěšení bohatých mužů, kteří si k nim a s nimi přicházejí užít. Takový osud sdílí i pětice hrdinek příběhu. A to až do okamžiku, kdy jedna z nich v sebeobraně zabije svého klienta. Společně se musí pokusit uprchnout a získat svobodu, což je pro Šťastné dívky ta nejnereálnější věc. Každá z nich je totiž ocejchována zářivou značkou, kterou nelze ničím snadno zakrýt. Začátek je hned plný akce, rovnou se začíná něco dít, ale po chvíli jsem si uvědomila, že vlastně nic nevím o světě, do kterého jsem takhle byla vhozena. Nevím, jaká má pravidla, nevím nic o zákonech ani o jeho vymahatelích, nevím nic o oněch nelidských stvůrách. Zároveň mě dost mrzelo, že začátek v Domu radosti nebyl delší, že jsem neměla šanci opravdu poznat, jak se s tím dívky vypořádávaly, co prožívaly, jak to vnímaly. Kvůli tomu jsem ani pak nesdílela nějaké velké nadšení z toho, že se jim podařilo uprchnout, přišlo mi to až moc snadné. Ocenila bych třeba historii Domů, kdy vznikly, jestli po válce, po vzpouře…Netušila jsem, mohla jsem si pouze seskládávat něco málo z různých útržků a mrzelo mě, že potenciál nebyl naplno využit. Nemůžu knížce upřít její čtivost a svižnost, ale přála bych si větší propracovanost. Někdy před polovinou knížky děj začal drhnout. Působilo to na mě monotónně, v podstatě se výprava neustále přesouvala jen z místa na místo, z města do města. Samozřejmě se vyskytlo několik překážek, ty ale byly vyřešeny mnohdy až nerealisticky snadno, vzhledem k tomu, že většinu svého života nebyly dívky cvičeny k boji. Musím ocenit nenápadnou f-f romanci a charakterový vývoj dívky Violet, jediné Šťastné dívky, která se v Domu radosti narodila a jako postava mi skutečně připadala nejkomplexnější. S koncem jsem byla spokojená a nalákal mě na další díl, který má vyjít příští rok. Za mě tedy celkově příjemná YA záležitost, která si určitě najde své čtenáře, ale za mě osobně zkrátka průměr...od takhle dobrého námětu bych čekala o dost víc...

Čím začít... anotace a začátek knížky mě nadchly, bohužel to ale nabralo jiný směr a já musím konstatovat, že jsem ráda, že už jsem knihu dočetla !!! Druhý díl pravděpodobně vynechám. Letos jsem četla mnoho zdařilých debutů, tenhle mezi ně bohužel zařadit nemůžu. Ano, námět knihy je velmi silný, ale provedení dost pokulhává. Jednoduše řečeno - zajímavý je začátek a konec knihy a to mezitím je prostě jedna velká nuda!! Příběh byl nedotažený, a když Vám řeknu, že se hodně podobal filmům Pistolnice a třeba Brimstone (který je teda ale btw vynikající), tak jste doma. Plus hlavní postava Aster mi prostě byla vážně silně nesympatická!!! Pocitově bych knihu přirovnala ke Kráskám, po jejichž dočtení jsem taky nijak nadšením neskákala ..., Překladatelskému týmu ale musím vzdát hold za slovo “štěstky”!!