Starožitníkův průvodce vraždou

Jsem spokojená? Asi vlastně ano. V rámci žánru feel-good detektivek to nebyl žádný propadák, ale už jsem četla i lepší... I zde máme duo amatérských vyšetřovatelek, kdy hlavně 60letá Carole byla správně praštěná, ta mě bavila hodně. Vyšetřování děvčat jako takové bylo místy lehce zmatečné, ale dalo se to. Každopádně musím pochválit náhled do světa obchodu se starožitnostmi, ten byl zajímavý. Suma sumárum - občas místy zdlouhavé, ale klidně si přečtu další díl, pokud u nás vyjde. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.

Vždy, když nějaký případ vyšetřuje neprofesionál, je potřeba to brát s určitou rezervou. Tady máme rovnou dvě ''amatérské vyšetřovatelky''. Freya je taková vážnější, její život od mala není procházka růžovou zahradou a naopak Carole je energická a svá. Nemůžu říct, že bych si je vyloženě oblíbila, ale fandila jsem jim. Ze začátku jsem měla pocit, že si vůbec neuvědomují, do jakého nebezpečí je Arthur vlastně poslal a zvlásť Carole situaci brala jako velké zábavné dobrodružství. Iritovalo mě to. :-) Příběh je vyprávěn v ich-formě z pohledu Frey, občas se ale objeví kapitola v er-formě, kde vystupuje vedlejší postava. Těch postav tady není tolik, ale na každé je něco, co nutí člověka být v pozoru. Každý sleduje nějaký svůj cíl. V průběhu jsem dokázala dost věcí odhadnout, ale přišlo i pár překvapení. Bavilo mě prostředí starého sídla, působilo trošičku i strašidelně a celkově téma starožitnictví a jeho temnější, nebezpečnější stránka.