Star Wars - Vrcholná Republika - Do temnoty

Mě to bavilo. Fakt. Četlo se to příjemně, svěže, člověk se zbytečně nezadrhával, popisu nebylo přehnaně, přesto dodatečně, nechyběl vtip (Geoda byla naprosto skvěle napsaná postava - důkaz o tom, že některé role nemusí říct ani slovo a přesto mohou natropit parádní humor) a ani akce. Když jsem projekt High Republic zkoumal pře jeho prvními publikacemi, byl jsem k některým konceptům dost skeptický (SPOILER: rostliny a temná strana síly pro mě byly hodně velké wtf, ale v kontextu této knihy mi to dávalo smysl a bylo příjemné taky jednou narazit na emzáky, kteří nejsou přebarvení lidi), ale nakonec se to autorce podařilo napsat tak, že to bylo vlastně fajn. Celý děj ve vesmírném arboretu mi dost připomínal questy z DnD na nižších lvlech a prostě tenhle odpočínkový vibe mám rád. Můžu to jen doporučit. Jedinou hvězdičku strhávám za to, že to imho nemělo moc přesah do nějakého širšího kontextu High Republic éry, ale třeba to vykrystalizuje v dalších pokračováních - pak bych hodnocení klidně zvedl na 5* (známkuju v době, kdy to má na 5 hodnoceních 52% a to si tato kniha rozhodně nezaslouží - dejte ji šanci!)

4,5*. Claudia Gray na vcelku standardním třísetstránkovém hřišti honí nemálo zajíců najednou - máme tu Nihily, Drengiry, Jedie, výlety do minulosti, znesvářené světy, hledačku cesty, cech, arboretum, zahrádkářské droidy, filozofii, zádumčivou šutrovitou bytost... K autorčině cti budiž přičteno, že košatý příběh se jí nakonec povedlo ukočírovat a podat pro čtenáře srozumitelným i napínavým způsobem. Přestože celkový dojem z knihy je velmi dobrý, nelze se ubránit dojmu, že méně by mohlo být více. Mimochodem, o anotací zdůrazněnou Joru Malli, natožpak o Maják Hvězdosvit, v tomhle románu zas tak moc nejde.