Priznam se, ze ty knihy z Vrcholne republiky me zatim moc neberou. Oproti prvnimu dilu ocenuji zamereni na mensi pocet postav. Nektere z nich byly fajn a chvilema to bylo zabavne/ctive. Na druhou stranu, nijak zvlast me to nebavilo, nic objevneho mi to nedalo, ten svet to nijak taky neobohatilo. A prezil bych bez toho, kdybych to cetl.

4,5*. Claudia Gray na vcelku standardním třísetstránkovém hřišti honí nemálo zajíců najednou - máme tu Nihily, Drengiry, Jedie, výlety do minulosti, znesvářené světy, hledačku cesty, cech, arboretum, zahrádkářské droidy, filozofii, zádumčivou šutrovitou bytost... K autorčině cti budiž přičteno, že košatý příběh se jí nakonec povedlo ukočírovat a podat pro čtenáře srozumitelným i napínavým způsobem. Přestože celkový dojem z knihy je velmi dobrý, nelze se ubránit dojmu, že méně by mohlo být více. Mimochodem, o anotací zdůrazněnou Joru Malli, natožpak o Maják Hvězdosvit, v tomhle románu zas tak moc nejde.