Ať si každý říká, co chce, ale Thrawnova trilogie je za mě neskutečně přeceňovaná. Děj jsem pochopitelně v nějakých střípcích znal již ze svého dřívějšího pátrání, jak vypadalo rozšířené universum, ale pořád to nezabránilo tomu, abych nebyl ve výsledku zklamán. Joruus každou knihou více magoří, Mara se potýká s otravnými intruzivními myšlenkami, Thrawna čeká zrádná smrt, protože je na hrdiny jinak až moc dobrý a ke všemu jsou tu všichni posedlí klonováním, takže je vyrábí jako na běžícím páse... včetně klona Luka Skywalkera. Ach jo.