Štafeta

Knihu Štafeta jsem dočetla a vlastně nad ní pořád trochu přemýšlím. Nejsem si úplně jistá, co si o ní přesně myslet. Četli jste ji? Jak na vás zapůsobila? Musím říct, že je napsaná moc hezky – čte se opravdu lehce, plyne tak přirozeně a nenásilně. Na druhou stranu mi tam ale něco chybělo. Možná výraznější zápletka, nějaký moment překvapení nebo víc „děje“. Celé je to spíš klidné, milé vyprávění než příběh, který by vás strhl. Sledujeme dívku, která neměla úplně ideální start do života – matka jí zemřela, její otec odešel do Brazílie, když byla malá – ale zároveň měla štěstí na lidi kolem sebe. Náhradní rodiče, kteří ji přijali, i prostředí, ve kterém vyrůstá, jsou vlastně plné podpory a pochopení. I když by se mohlo zdát, že to pro ni bude těžké, ona to tak úplně nevnímá. Spíš se s tím naučí žít po svém. Sledujeme její dospívání, první lásky.. Zajímavé je i to, jak velkou roli v knize hraje jídlo – opakovaně se vracíme k tomu, co se vaří, co se jí, co spojuje lidi kolem stolu. Dodává to příběhu takovou domácí, klidnou atmosféru. Za mě je to spíš milá, odpočinková kniha, možná i lehce ve stylu young adult. Ideální na chvíle, kdy si chcete oddechnout a jen tak plynout s příběhem – bez velkých dramat, ale s příjemným pocitem na konci.

Štafeta je kniha, která mě zaujala nejen svou krásnou obálkou, ale i velmi poutavou anotací. A jelikož mám japonskou literaturu opravdu ráda, bylo pro mě rozhodnutí sáhnout po ní vlastně okamžité. A zpětně musím říct, že to byla skvělá volba. Nečekejte ale žádný akční příběh plný zvratů. Naopak. Tohle je velmi klidné, plynoucí vyprávění, které stojí především na emocích, vztazích a drobných životních okamžicích. Sledujeme osud dívky vyrůstající s náhradními rodiči, která je i přes ne zcela tradiční rodinné zázemí obklopena láskou, pochopením a přijetím. Právě tahle jemnost a lidskost dělá z příběhu něco výjimečného. Autorka píše nesmírně citlivě a přirozeně, bez zbytečných dramat, a přesto dokáže zasáhnout. Mezi řádky se objevují krásné myšlenky o rodině, identitě i tom, co vlastně znamená domov. Čtení na mě působilo uklidňujícím dojmem, jako bych se na chvíli zastavila a jen tiše pozorovala cizí život. Kniha se mi četla skvěle a než jsem se nadála, byla jsem na konci. Je to milé, nenásilné a zároveň hluboké čtení, které ve vás zanechá příjemný pocit. Pokud hledáte něco jemného a lidského, co vás pohladí po duši, Štafeta by vás mohla opravdu nadchnout.