Štafeta

Júko je mladá žena, seznámíme se s ní při nástupu na střední školu, vracíme se i do minulosti a na konci knihy ji opustíme po škole vysoké, v době, kdy se chce vdávat. Děj se točí kolem jejího rodinného zázemí, o dívku během let pečovali dvě mámy a tři tátové... všichni dospělí se k ní chovali laskavě, mile a také Júko je se svým životem spokojená. Anotace nám oznamuje hřejivý příběh, a tak by se to dalo brát, pokud knihu považujeme za výchovnou pohádku pro děti v náhradní rodinné péči, jejímž smyslem je naučit mladé lidi přijímat svůj osud pokorně a bez reptání. Z mého pohledu jednají bohužel všechny dospělé postavy buď naivně, přemrštěně pasivně a nebo naopak manipulativně. Kdo a jak, to už si musí každý čtenář rozhodnout sám. Vzhledem k tomu, že dívka má oficiálně změněné příjmení, můžeme mít zato, že se tak děje pod úředním dohledem - o kterém jinak není v románu ani jedna zmínka.

Hezké, příjemné čtení, které pohladí po duši. Jenom se připravte na to, že budete mít pořád hlad.