Srdce netvora

Vypadá to, jako bych četla úplně jiný příběh, než ostatní... Souhlasím jen s komentářem od sheepy. Prvních pár kapitol? Skvost, naprostá bomba. Hned mě to vtáhlo a já si říkala, jakého jsem objevila ne příliš známého spisovatelského génia. Každou stránku jsem obracela s takovou vášní a touhou vypsat si spousty těch geniálních myšlenek. Fascinovala mě ta syrovost a odvážnost, kterou používal při popisech hrdinovy spálené kůže. Čtenář si představuje nepředstavitelné, nutí ho to k šíleně depresivním myšlenkám. Ale právě tento fakt ve mně vyvolal dojem, že se jedná o naprosto bombastický román. Bavily mě pasáže z nemocnice a vše o hrdinově dětství a životě před nehodou. Samotná nehoda je také NĚCO a pak je to opravdu brilantní. Za to také dvě hvězdy... Spoiler: To s tou dokonalou sebevraždou by nevymyslel a takhle to nepodal ani King. - konec spoilerů Jakmile se na scéně objeví Marianne, je po atmosféře. Snažila jsem se ji respektovat a proniknout do ní, ale ta postava mě začala tak strašně iritovat, že jsem dál nemohla. Ztratilo to to napětí, tempo a strhlo se to celé v něco naprosto šíleného, nábožensky přeplácaný příběh, který flirtoval s fantasy žánrem... A já v duchu úpěla nad tím, kam se poděla ta božskost začátku... Dvě hvězdy jsou opravdu za počátek všeho, který mě ohromil a naplnil. Ale to, co se z příběhu stává je něco, co nejde vydržet. Jako kdyby autor psal pod drogama nebo se dostal do náboženské sekty... Nesnáším knihy, kde se slova Bible, Bůh, Spasitel a další skloňují v každém odstavci. Je mi líto. Mohlo z toho vziknout něco excelentního. Tohle je však, no... raději nebudu pokračovat. Mohla bych urazit zaryté fanoušky knihy. Já ji však nemohla dočíst. To prostě nešlo. A zájem o postavy zcela opadl.

je to kniha... kterou nezapomenete.... donutí vás myslet a donutí vás cítit i to co sami nechcete!