Špunťa a já

Plné emocí. Výborně zpracované, úžasné ilustrace doplňují jasný text. Prostor pro vyprávění a vysvětlování. Vždyť dětské emoce po ztrátě někoho blízkého (i když jde "jen" o pejska), nejsou menší, jen proto, že jimi trpí malý človíček. !!

4,5*/5* Kdyby nebylo semináře na vysoké o dětské literatuře, tak bych se nejspíš k téhle knížce nikdy nedostala. A to by mě mrzelo, protože tohle byla velmi zajímavá a důležitá zkušenost. Chtěla jsem zjistit jak moc a zda vůbec se píše o smrti v dětských knížkách a tohle je zatím jediný zástupce, kde bylo explicitně řečeno že někdo zemřel. To samo o sobě podle mě ukazuje to, jak se s dětmi o smrti (ne)bavíme. Bylo to krásně napsáno, tak citlivě ale zároveň dojemně, líbily se mi ty ilustrace i to, že nás text navádí k tomu, na co se máme zaměřit. Jsou tam třeba určitá slova tučně a podobně. Navíc se tady celá ta ztráta komunikuje i s rodiči, což mě velmi mile překvapilo. Jen mě trochu mrzí že je knížka tak úzce zaměřena, právě na ztrátu domácího mazlíčka. Je to bezpochyby taky důležité, ale obávám se že i to je jeden z důvodu proč není adekvátní pro tolik lidí.