Spolupráce více lidí není vždy jednoduchá a zvláště pokud ti lidé mají jiné názory či dokonce vůči sobě averzi. A právě averze vůči druhé osobě dost ztěžuje komunikaci a práci. Kniha určitě může pomoci ve vedení týmů. Je dobré si uvědomit, že komunikace je základ a nikdo není dokonalý.

Když jste v kolektivu lidí, ve kterém se najde někdo, s kým nesouhlasíte a přejde to až v osobní ne sympatie, kdy s člověkem nedokážete už komunikovat bez předpojatosti, je to určitě problém. Obzvlášť v práci, kde toho daného člověka určitě nemůžete jen tak vypustit ze svého života. Když jsem byla v průběhu čtení myslela jsem na to, jak tu budu vysvětlovat, proč se mi nelíbila. Protože na mě bylo v knize až moc omáčky a cizích jmen, ale nebude tomu tak.. Adam mi svým vyprávěním dokázal vylíčit to, co už dlouho vím, ale potřebovala jsem si to asi celou dobu někde přečíst, vlastně se mi i dost ulevilo. A nejen to. Teď vím, že problémy se snažím řešit “správně”. Uvozovky, protože nikdy nevíte, s kým ty rozepře budete řešit, a proto tahle kniha nabízí odpovědi. Myslím si, že by si ji měl přečíst každý, kdo je ve vedoucí pozici, aby svůj tým mohl v diskuzích vést tím správným směrem! Nebude pro každého, to určitě ne, ale já jsem ráda za to, co jsem tam pro sebe našla. Poslední věta: Nesnažme se být pořád dokonalí!