Za mě bohužel úplně zbytečná knížka s krátkými kapitolami, které nijak nekončí. Přečetla jsem jen, protože to byl dárek.

Jsem ráda, že jsem objevila nového autora lékařských příběhů, které mám obecně moc a moc ráda. Pan Veselka je navíc skutečným lékařem, takže jeho pohled na věc je opravdu erudovaný a neočekávám nějaké výcucy z prstu. Kniha Špitál se bude u mne řadit k velmi zdařilým povídkovým počinům a to je co říct, protože povídkové knihy nemám moc ráda a zatím u mne vede jen od Tomáše Zástěry. U Špitálu mne dostalo pár věcí. První z nich je, že autor naprosto bravurně dokáže popsat pohled na nemocniční prostředí z různých stran a perspektiv a tím poznáte, že je velmi empatický, vnímavý a rozhodně není zahleděn jen do své vlastní pozice a práce. A to je obrovské plus a já doufám, že tento pohled má i jako odborník ve své praxi. Takže se tady píší příběhy jak lékařů, tak sester, tak pacientů, ale také nemocí, pocitů a věcí. Jakých? To si musíte přečíst, protože právě to je kouzlo na těchto povídkách, že objevujete ony pohledy a v závěru každé povídky dáváte autorovi za pravdu a navíc - moc rádi. Líbí se mi i kritičnost a rizikovost, kterou se nebojí popsat a ukázat. Dalo by se říct, že odkrývá pocity, o kterých sice mi obyčejní smrtelníci víme, ale které jsou nám skryty a nepřiznány. Tak tady dostane odpověď a věřte, že ač není v některých případech kladná, tak přesto budete spokojeni. Kniha je dost ovlivněna dobou covidu, ale protože jsem to zažila, tak mi to i vyhovuje. Už to prostě bude patřit do historie lidstva, tak proč před tím utíkat. Za mne - jdu hledat další knihy pana Veselky, protože vím, že to bude moc a moc fajn.