Spider-Man/Deadpool Klony hromadného ničení

Tákže! Další díl superporce bizáru naservírovaná v krásně úhledném balíčku. Kniha začíná budoucností se starochama pokračující dějem z minula. A já si to užívala. Aby se linky hezky správně střídaly přesně tak, aby čtení bylo dobře dávkované. ("On...to je robot...?" ... "Řekl bych, že politicky korektní termín je imitační robotická návnada.") V přítomnosti mi bylo taky fajn. Vlastně víc než fajn, protože to byla šílená zábava. A pokračovala. Tedy, ona je to jedna velká řežba, protože RoboHulk je jenom začatek. Mmch právě on si pro sebe uzme nejlepší sešitovou obálku. ("Zjistila jsem, že na tohle vždycky pomáhá někoho zmlátit." ... "Ty se mi líbíš.") Je zde trochu jiný druh humoru, který byl naznačen už minule. Teď už je jasný, že to je změnou scenáristy, ale teď se mi to jenom potvrdilo. První díly série stavěly na humoru. Ano, někdy přes čáru, že to někomu mohlo i vadit. Ale tenhle humor mi jde taky dobře vstřebat. Vlastně je to i trochu vážné s poučením. A obsahuje vážně dojemnou scénu a ten nejdojemnější důvod k cestování čase.

Asi opravdu není dobrý nápad číst více dílů maratonem, protože Deadpool i Spidey se tak snadno přejí, až je to hanba. Nicméně více se rozebírá stáří hrdinů, které je pěkné, hezky napsané a zajímavé, obzvláště pouto mezi Wadem a Peterem. Dění v přítomnosti mě ale nebaví... Hrdinové a jejich ripky, kopie, kloni nebo cokoliv, kteří jsou zlí, je docela ohraný nápad a celý Matrix je pro mě osobně nepříjemná a zase přeceněná postava. Propojení obou časových rovin bylo poměrně originální na to, že nesnáším cestování časem, takže alespoň něco pozitivního, stejně tak více postav z budoucnosti, protože to je vždy zajímavé. A vlastně je docela osvěžující po minulém přehnaném díle vidět nějaký úplně prach obyčejný boj...