Mám ráda knihy, které ukazují pohled na věc z jiného úhlu. Takový nastavuje Stanislav Šlenc ve své spisu Genesi. Vysvětluje, jak on vidí Starý zákon, podává své pojetí podobenství. Jeho vysvětlení mi přijde smysluplnější než klasické křesťanské polopatické pojetí "základních kamenů naší civilizace". A podle mého názoru má pravdu také v tom, že pokud jdeme na dřeň posvátným písmům různých náboženství, někde hodně hluboko tam najdeme pod všemi bájnými a složitými vrstvami podobný pokus o popis Skutečnosti. U některých hned pod povrchem, někde by se muselo jít hodně hluboko a trochu oklikou:) Ještě víc se mi líbila druhá část této knihy a to srovnání Nového zákonu, Bhagavadgíty, Tao te tingu a buddhistických spisů. Tady už bylo hledání společných pasáží o poznání snadnější. Pravda je vždycky subjektivní, každé náboženství je koncept a neexistuje patent na popis Skutečnosti. A jak říká moudře Tao te ting: Tao, jež můžeš popsat slovy, není věčné Tao... Moc pěkné!