Dopředu se musím přiznat, že Baťa je můj velký podnikatelský vzor a mám o něm, jeho práci, přístupu k podnikání a životu celkem načteno. Když jsem viděl, že vyšlo románové ztvárnění života Tomáše Bati od slovenského autora Jozefa Banáše, tak nebylo na co čekat.
I když spíše než román bych si vypůjčil zaškatulkování z filmové tvorby a nazval bych to "dokudrama". Kniha vychází z reálných a historicky...
Dopředu se musím přiznat, že Baťa je můj velký podnikatelský vzor a mám o něm, jeho práci, přístupu k podnikání a životu celkem načteno. Když jsem viděl, že vyšlo...
Dopředu se musím přiznat, že Baťa je můj velký podnikatelský vzor a mám o něm, jeho práci, přístupu k podnikání a životu celkem načteno. Když jsem viděl, že vyšlo románové ztvárnění života Tomáše Bati od slovenského autora Jozefa Banáše, tak nebylo na co čekat.
I když spíše než román bych si vypůjčil zaškatulkování z filmové tvorby a nazval bych to "dokudrama". Kniha vychází z reálných a historicky přesných údálostí s historickými postavami, ale autor si často domýšlí, co si postavy říkají za zavřenými dveřmi. Je vidět, že autor má projev Tomáše Bati velmi nastudovaný a vymyšlené pasáže střídá s jeho projevy, dopisy a dochovanými svědectvími. Celé to působí velmi věrohodně a kompaktně, jako kdyby autor s Baťou strávil celý život.
Kniha sleduje od narození do smrti hlavně Tomáše Baťu, zakladatele koncernu a tvůrce všech hlavních myšlenek. Jeho nástupce, bratr Jan Antonín Baťa, se v knize také vyskytuje ale jen okrajově a kniha již neukazuje, jak se musel popasovat s převzetím firmy, zvládnutím 2. světové války a nástupu komunismu. Kniha si tak říká o druhý díl, protože události po 1932 by méně znalé čtenáře celé dynastie Baťů mohly zajímat.
Knihu můžete vnímat různě. Jako román, dokudrama, historii byznysu v Československu od dob ještě Rakouska-Uherska, přes 1. světovou a během 1. republiky a nebo jako historii Zlína a okolí, do jehož rozvoje se Baťa zapsal takovým způsobem, že ho už nejde od tohoto místa oddělit, i když se komunisti snažili sebevíc (viz. snaha vymazat lidem Baťu z paměti přejmenováním města na Gottwaldov). Nebál bych se knihu zařadit i do kolonky osobní rozvoj. Bylo pro mne přínosnější a nabíjející číst s jakými problémy se musel popasovat a že vše jde zvládnout, než kdovíjaké příručky "Jak se stát za rok milionářem" nebo koučinkové seance.
Tomáš Baťa byl vše, co podle dnešních měřítek a "chytrých" knížek úspěšný podnikatel být nemá: workoholik, netrpělivec, prudké povahy, něco jako osvícený diktátor, mikromanažer. Něco jako demokracie u něj ve firmě nefungovala. Vedle toho měl vysoký mravní práh a i přes svoji tvrdost mu šlo nakonec hlavně o člověka a zákazníka. Když člověk čte jak rychle firma rostla, jak rychle s ní rostl Zlín, kolik budov stihli za rok postavit a jak prudce rostla produkce, tzv. dle dnešních pouček "rychle škáloval" a to do mnoha oborů najednou, tak je to takový podnikatelský vlhký sen. Z toho snu je dobré se probudit a přiznat si, že v dnešní době toto není možné, alespoň ne v průmyslové výrobě. Když se ale odpoutám od výroby bot a dám stejnou metriku třeba na IT, sofware a digitalizaci, tak vidíme podniky, které za stejnou dobu ne-li kratší dokázali vyrůst do velikosti, jak obratem tak počtem zaměstnanců, mnohem větší, než se Baťovi kdy zdálo - všechny ty Apply, Microsofty, Facebooky, Amazony apod. Když si pak dáte vedle sebe osobnostní profily všech těch zakladatelů, tak jsou si ve výsledku podobní, jen je škoda, že jejich otisk a přínos je vidět jen ve virtuálním světě, zatímco Baťa byl v tom fyzickém (boty, továrny i celá města) a hlavně mravním.
Když si představuji, jak by firma a celé Československo vypadalo, kdyby T. Baťa dostal dalších 10-20 let navíc a celou jeho fylozofii nezašlapali komunisti, tak je mi z toho smutno. Ač ale kniha končí podobně smutně, tak těch poselstvích dává čtenáři tolik, že po odložení knihy si bude chtít taky založit svou malou fabriku a nebo alespoň eshop :-).
Číst více
Číst více