Solo Leveling 1

Tak tohle byla hodně pořádně dobrá jízda! Jenom upozornění dopředu: anime jsem ještě neviděla. Takže jak začít bez toho, abych hned na začátku psala něco ve stylu "Jé, to bylo super, tak moc moc super!"...no, jenže to já píšu vlastně poměrně často, takže proč zase jako ne. Jo, bylo to super. A přestože je začátek tak trochu předvídatelný, tak mě to vůbec nevadilo z jednoho hlavního důvodu: kdo nemá slabost pro postavy, který jsou na začátku dole a postupně jdou nahoru? Je mnohem snazší oblíbit si někoho, kdo je tak trochu trouba a má pořád smůlu. A to je na začátku příběhu pro. mě vždycky fajn. Tím nechci tvrdit, že to spolu máme já a Činu společné. Přeci jen, on se začne zlepšovat a z "Nejslabší zbraně lidstva", se stane mnohem silnější zbraní...a jak to říct...tady u mě, sorry, furt stejný :D Příběh mě chytil hned od začátku. Je to hození do vody, během kterého vsuvky doplňují informace, takže to je přehledný, a nic nepůsobí, že je toho moc najednou. Navíc je ten úvod vážně moc fajn. Správně akční, dost použité logiky, kde jsem se sama mohla zapojit, ne jenom koukat, kam to spěje a potom se s tím tak nějak smířit, že to tak prostě je. A konec pořádně připraví očekávání do pokračování. A u mě to naprosto fungovalo. Vážně se na pokračování těšim. Hmm, a co kresba? Vizuál je stejně dobrej jako příběh. Super barvičky, který nejlépe fungují v detailech. A celkově je jejich výběr moc fajn. Ano, knize to moc sluší. Nebudu lhát. Velice moc. Takže jo, tohle mě bude bavit. Sice je dost frustrující, že na to kolik má kniha stran (jako poměrně dost) se nedozvíme moc věcí ohledně fungování světa víc. Já to chápu, alespoň je na co se těšit dál, ale nepopírám, že je to i tak dost opruz :D příjemnej opruz :)

Komiksové LitRPG, jemuž chviličku trvá, než přizná barvu. Což může být pro mnohé odrazující, protože minimálně první třetina působí hodně ledabyle, nic se nevysvětluje, nic se neupřesňuje. Jakmile se však hrdinové dostanou do první svízelné situace, děj nabere na spádu i atraktivitě. Také se konečně dozvíme, jak se to má s lovci, raidy, levelingy a dungeony. A přestože to celé zní náležitě ujetě – ostatně jako celá myšlenka LitRPG – nedokážu upřít vyprávění strhující kouzlo. Navíc mi to celé připomnělo počátky Gantzu, kdy se bojovalo s monstrózními kolosy a jen málokdo z toho vyšel živý. Oproti tomu Solo Leveling stojí na úplně jiném konci ulice, třebaže v rychlosti vyprávění si s Gantzem v ničem nezadá, stejně jako v krvelačnosti. Pouze té explicity je méně, stejně jako perverzity. Jediná škoda je, že v okamžiku, kdy zápletka nebere jasný směr a člověk je zvědav, co z toho vyleze, příběh končí a pokračování příště. Jak já jen tohle sousloví nenávidím! Ale tak už to se seriály bývá.