Smolný život žížal

Na prvním místě je tahle kniha maximálně vizuální a zábavná. Autorka je primárně výtvarnice, která si ráda hraje. Miluju to "plýtvání" stránkami, kdy vidíme na několika po sobě jdoucích dvoustranách tutéž scénu, ve které postupně začíná víc a víc pršet, nebo asi 10 různých ukázek žířalích chodbiček v hlíně. Kniha je díky tomu opravdu nízkoprahová a nadšeně si ji užívá i dvouleté dítě. Oceňuji neotřelý styl kombinace fixů a nepříliš ostrouhané měkké tužky, působí to nečekaně dobře. Je to koneckonců dětská kniha (přitom ilustrace zůstavají dětské, nestávají se primitivními). To, čím mě ale tahle kniha dostala, je fakt, že jejím hlavním tématem je krize identity. Paradoxně se tak obrací i na rodiče. A nebo podprahově předává něco z jejich světa primárnímu dětskému publiku. Do tohohle projektu dalo hodně lidí velký kus srdce (protože je opravdu velkorysý) a výsledek je skvělý!

Typický představitel ,,baobabí hravosti" . Autorka je mladá italská ilustrátorka, která se rozhodla věnovat svou knihu takovému netypickému živočichovi jako je žížala. :D Můžu říci, že kromě slimáků a šneků je žížala jedním ze živočichů, které bych nejraději viděla z dálky a ještě za 2 m sklem, ale v této knize je to roztomilá záležitost a autorka si s ní skutečně vyhraje. Kniha obsahuje minimum textu, obrázky mají prim.