Směnečné spory

Lehce nadprůměrná kniha, která svůj ryze praktický obsah bez většího teoretického přesahu (ostatně co tady dělat za velkou teorii) kompenzuje věcnou bezchybností a občasnou komparací, která slouží ke zesměšňování české procesní úpravy úpravou německou a rakouskou a k zesměšňování slovenské úpravy úplně vším co se na světě dá najít. Kniha je stručná a úderná. Věnuje se velice stručně teorii směnek (ovšem v porovnání s Kotáskovou prací na tomto poli samozřejmě nemá co říct), stejně stručně i teorii civilního procesu (včetně korektní teorie předmětu řízení, což svědčí o jeho přehledu, který přesahuje snad 90 procent našich akademiků, procesualsity v to počítaje). Tam ale teorie de facto končí a přechází se do relativně podrobného rozboru směnečného sporu. Ta kapitola ale zase není tak detailní, jak by si jeden představoval. Třeba námitky jsou probrány dobře co do jejich nepřipouštění, ovšem například požadovaná míra odůvodnění je probrána jen relativně málo. Docela pěkný je exkurs od rakouské a německé úpravy, k otázce obecné úpravy upomínacího řízení (která nám bolestně chybí, zvláště s ohledem na stále přibývající příkazní řízení v jejich zvláštní úpravě - nejnověji příkaz k vyklizení) a listinného řízení jako fakultativní podoby směnečného sporu. Dohromady je to kniha z mého pohledu celkem nezajímavá a nudná (a to právo cenných papírů rád a proces jakbysmet), kterou ale rozhodně nelze označit za špatnou.