Služebník Boží

Co se musí nechat, je, že Jacek Piekara vytvořil velice svébytnou postavu. Nakolik si však oblíbíte sobeckého, poživačného a bezzásadového inkvizitora Mordimera Madderdina, je otázkou. U mě tenhle služebník boží příliš nezabodoval, ovšem dost možná jen proto, že jsem tak úplně nedal jeho smysl pro humor. A jakmile se zaseknete na tomhle, je to v háji. Nelze ale opomenout autorovo pojetí světa. Jestliže náš hrdina není žádný svatoušek, lze říci, že jeho protivníci si ho jenom zaslouží. Každý tu hraje sám za sebe a pomocnou ruku vám podá pouze v případě, že lezete do hrobu. Proto také Bůh vložil svým zástupcům do rukou sílu určovat pravidla - jinak by totiž dávno skončili v příkopu s rozmlácenou lebkou. Problém je, že přes nadějný potenciál povídky nijak výrazně nevybočují z řady. Zápletky jsou jednoduché, předvídatelné a po chvilce až malinko nudné, tedy za předpokladu, že od děje vyžadujete víc, než přišel jsem, viděl jsem, upálil jsem. Já holt raději skutečné rytíře, třebas i ty temné.

Naprosto perfektní kniha. Nechápu, proč nejsou vydaný další díly...