Slovodějky

Tohle bylo prímové čtení. Knihovna, důležitost slov, feminismus, kouzla a trochu té lásky. Jasně, nebyla to vysoká literatura, ale to přeci od fantasy pro mládež nemůžeme čekat. Já dostala, co jsem čekala a ještě spoustu navíc. Například chrliče Huga. Vůbec všechna použitá jména byla moc pěkná a neokoukaná. Příběh sám není složitý, ale zlehka se dotýká různých témat. Což mi přijde pro dorost jako dobrý způsob, jak zjistit, že LGBT není nic výjimečného, že nadvláda některého z pohlaví je nesmysl, že slova mohou ublížit a že cesta do pekla je opravdu dlážděna dobrými úmysly.

To bylo tak krásné čtení! Skvělý nápad. Knihovna, která se sama od sebe dokáže přes noc přeměnit, asi prostě podle nálady. Knihovna, která se dokáže sama bránit a schovávat to, co někomu nechce ukázat a vyjevit někomu to, co je potřeba aby našel. Knihovna, ve které se každý den zjeví nové knihy. Tak krásný! Ten nápad o čtení knih.. to, že když se u knihy usne, nebo se čte nějakou dobu, tak písmenka a věty utíkají.. tak hezky to bylo vymyšlené! K tomu všemu Slovodějky (už jen ten krásný název!), a to, jakou mohou mít slova moc. Hugo! Ten nejvíc nejskvělejší přítel, jakého si mohla Amálie přát. Byl výbornej! Do toho normální, hezká, romantická linka. Ale i tak jsem nedostala odpovědi na několik otázek.. Ale taky je tu troška feminismu, decentně psaného, ale dobře myšleného! :) Fakt hezké čtení. A navíc krásná obálka. "A más nějakou superschopnost?" "Dřepět a bejt hezkej." "Netušil jsem, že mi fušuješ do řemesla."