Slepé skvrny

Opravdu to není o černé a bílé. Autor se snaží o co největší objektivitu a většinou se mu to asi, podle mne, daří. Jeho úvahy o některých žhavých problémech naší politiky jsou očividně dobře podloženy statistickými daty a tak jim můžeme možná věřit, i když jsou samozřejmě také zkreslena osobními preferencemi autora, o tom žádná. Stačí se jen podívat, kolikrát je zde negativně zmíněn Miloš Zemanů nebo Donald Trumpů. Ale na to má samozřejmě nárok, jenom je s tím potřeba počítat, zrovna tak jako s jeho liščími názory (co to je naleznete v této knize také).

Autor je výjimečný v tom, že vrhá světlo do temných míst, kam obyčejní lidé nemají koukat. Příklady, co mě zaujalo: Příjmová chudoba roste, když popupace bohatne. 26 nejbohatších lidí má majetek jako celá chudší polovina lidstva. Američané tvoří pět procent lidstva a 25 procent věznů. Ti nemají volební právo často ani po vypršení trestu. 40% věznů jsou černoši. Vězni jsou povinni pracovat a z toho těží velké korporace a ty zase lobují za rozšiřování věznic. Veřejné peníze jdou na provoz privátních věznic. Trumpova politika: korporátní lobisté ministry. Ministerstvo obrany šéfuje lobista zbrojařské firmy, dodavatele Pentagonu, ministerstvo pro správu půdy a těžby vede uhelný lobista. Velké korporace jako Amazon mají v kolonce federální daně nulu, díky odměňování zaměstnanců emisí svých novych akcií a to si odepisují. V daňových rájích se skrývá 8% privátního vlastnictví. A tak dále... je hodně zajímavých faktů, které bychom mohli vědět, místo toho jsme krmeni pseudoproblémy, populismem, zavádějícími analogiemi, lhaním, porušováním logiky, falešnými hrozbami, banálními blbostmi a omyly expertů.