Slečna Julie

Poslouchala jsem herecký koncert na Čro Dvojka v podání tria Vlasáková - Trojan - Vilhelmová a byly to myšlenky přesně podle mého gusta :o) Humor, výstižnost a realismus psychologie postav. A ano, temné a lehce zrůdné postavičky, jímž jde jakoby o nic, ale vlastně o vše :o) Luxusní poslech.

Kouzlo svatojanské noci mě neokouzlilo a musím přiznat, že to byl snad nejdivnější rozhovor jaký jsem doposud četla. Chtějí utéct? Fajn! Život sluhy i aristokratické dívky může mít kromě světlých i ty stinné stránky… Když ale oba vědí, že místo, kam by šli a došli, bude stejné jako to, které opustí…všude stejné domy a lidé se stejným vzděláním a předsudky, je jejich přemítání zbytečným marněním času. Před sto lety i dnes.

Konflikt trojice mladých lidí pocházejících z různých sociálních skupin, které mají odlišný hodnotový žebříček. Mladík Jean, sebevědomej a ctižádovivej sluha své mladé, nepraktické a rozhárané paní, se do své zaměstnavatelky Julie zakouká a ona do něho. Zároveň se chtějí navzájem využít a oddávají se naivnímu snění o společném útěku, životě někde jinde a na jiném místě. Aby mohli útěk zrealizovat, dojde ke krádeži peněz... Jean má rovněž vztah s kuchařkou Kristýnou, rozhodně ne bezchybnou, která si ovšem na rozdíl od těch dvou nestaví v životě žádné vzdušné zámky, nemá pochybné ambice, má selský rozum, nehraje si na to co není, má vyrovnanější povahu než chaotická Julie s pochybnou morálkou. Komunikace a soužití s K. by snad bylo snadnější, není tak nevyzpytatelná, jako panička, která si chvíli hraje na něco lepšího, pak se zase chvíli ponižuje s náhle malým sebevědomím, často mění svoje emoce a stanoviska. Labilní Julie ani neví, jak se postavit životu, co dělat, kde je její místo a strhává sebou do dramatických situací i Jeana...

Poslouchala jsem herecký koncert na Čro Dvojka v podání tria Vlasáková - Trojan - Vilhelmová a byly to myšlenky přesně podle mého gusta :o) Humor, výstižnost a realismus psychologie postav. A ano, temné a lehce zrůdné postavičky, jímž jde jakoby o nic, ale vlastně o vše :o) Luxusní poslech.

Kouzlo svatojanské noci mě neokouzlilo a musím přiznat, že to byl snad nejdivnější rozhovor jaký jsem doposud četla. Chtějí utéct? Fajn! Život sluhy i aristokratické dívky může mít kromě světlých i ty stinné stránky… Když ale oba vědí, že místo, kam by šli a došli, bude stejné jako to, které opustí…všude stejné domy a lidé se stejným vzděláním a předsudky, je jejich přemítání zbytečným marněním času. Před sto lety i dnes.