Sklářka z Benátek

A moje další z letních putování - tentokrát do italských Benátek .... S rodinnou ságou - s pohledy do minulosti i současnosti - s historií tohoto města a hlavně popisy u oblasti sklářství ....a také Benátky v době napadení morem .... Hlavní postava Orsoly je žena na svou dobu nezvykle průbojná - a tyto vlastnosti neztrácí ani po dobu přeskoků staletími .... Pěkné čtení pro milovníky historických romancí - i zde s nádechem lásky ....

U historických románů mám ráda, když mě dokážou přenést do světa, o kterém vlastně nic nevím, a přesně to se mi stalo u této knihy. Murano plné žáru pecí, křehkého skla a přísných pravidel sklářských rodin je prostředí, které mi bylo úplně cizí. Přesto jsem se v něm ztratila překvapivě snadno. Autorka má dar vykreslit řemeslo tak živě, že jsem skoro cítila horko z pecí a slyšela cinkání skleněných korálků. Hlavní hrdinka Orsola mě bavila hlavně svou tichou odvahou. Není to typická rebelka, která by bořila svět okázale, spíš vytrvale a potichu jde za tím, co miluje. A právě to dává příběhu sílu. Její cesta je plná překážek, pochybností i malých vítězství, která působí o to opravdověji. Líbilo se mi také, že kniha není jen o řemesle, ale hlavně o touze tvořit, o rodině a o tom, jak těžké bylo pro ženy najít vlastní hlas ve světě, kde pro ně často nebylo místo. Korálky se tu stávají symbolem svobody i vzdoru, a to funguje krásně. I když jsem si k tématu sklářství neměla žádný vztah, čtení jsem si užila. Možná právě proto, že příběh nestojí jen na historických faktech, ale hlavně na emocích a lidské vytrvalosti. Doporučuju všem, kdo mají rádi historické romány s pomalejší atmosférou, ale silnou ženskou linkou.