Šití

Chtěla bych se tímto komentářem omluvit mé mamince. Ano, nerada vařila a pekla, ale šila a pletla mně i tatínkovi všechno oblečení, nesnášela socialistickou šeď, jednotvárnost a uniformitu. A to zase záviděly kamarádky mně. Naučila mě šít a plést ( i když tehdy jsem se většinou vzpouzela) a i teď je tohle umění mou rodinou žádané, kupodivu. Teď koukám na její naleštěnou singrovku a vzpomínám na hodiny strávené nad Burdou, vytahování a přizpůsobování střihů, shánění látek a přízí. Nesnášela " umělotinu", každou látku promnula v prstech, pomačkala a už věděla. Podle Burdy mi ušila i svatební šaty, krásné. S Burdou jsme s maminkou také chodily za švadlenou. To jsem z duše nenáviděla a tak jsme šily doma... Vánoční čas je časem vzpomínání na ty, kteří už tu s námi nejsou a po kterých se nám stýská.... Neboj mami, ten svetřík pro jednu z mých milovaných vnuček už mám skoro hotový. Mám jí tam našít korálky? Uvidím.