Sísa Kyselá

Právě jsme dočetli. Veliké nadšení.

Syn knížky miluje, ale se samostatným čtením dost bojuje. Tenhle příběh o rafinované pomstě a nečekaně zrozeném kamarádství ho ale zaujal natolik, že ke konci četl sám od sebe více, než bylo nezbytně nutné. I já jsem se bavila náramně. Kladem knížky jsou krátké věty a velká písmena, takže se začínajícím čtenářům dobře čte. (Jen tedy nakladatelství moc nevychytalo, že tato kniha vyšla jako druhé čtení, a přitom má větší písmo než druhý díl, který je ovšem zařazen mezi čtení první.) I přesto má příběh jasný děj s pěknou pointou, navíc je humorný (tohle všechno často u knížek prvního čtení, které bývají rozbředlé nebo skoro o ničem, případně je zápletka naivní až běda, postrádám). A ilustrace jsou parádní, jak taky jinak u pana Borna. Trošku mě ovšem rušilo, že se do knihy přece jen otiskla doba vzniku – ať už ve zpodobnění školství, nebo v oslovování spolužáků příjmením – na to si dobře vzpomínám ze svého dětství, ale dnes už je to naštěstí pryč. Neustálé Kyselá tohle a Kyselá tamto mě docela rušilo. I přes tuhle výhradu je knížka hodně povedená a už jsem půjčila volné pokračování.