Upřímně, čekala jsem od toho mnohem víc. Spíš mi to přišlo jako pohádka předělaná do romantiky pro mládež. Konec špatný nebyl, ale dal se předpovídat. Selekce se mi líbila mnohem víc. Toto byl takový průměr...

Rozporuplný příběh, ve kterém se autorka snažila nastínit tíživý osud nedobrovolné vražedkyně - mořské sirény. Tíživé téma, které bohužel není podáváno s dostatečnou důstojností, ale je zlehčeno a zjednodušeno do podoby, kterou by snad mohly zkousnout mladé náctileté dívky. Nevím, jestli to byl dobrý nápad. Jako dospělá žena mimo cílovou skupinu jen kroutím hlavou nad nedomyšlenými záležitostmi a nerozumím tomu nastíněnému světu, nemá pro mne logiku. Celé je to vystavěné tak nějak na sílu. Zároveň si ale nedokážu představit, že by mne v dívčím věku oslnila nastíněná romantická linka mezi hlavními hrdiny, neboť je plochá a nevýrazná. Připomíná staré pohádky, kdy se dva lidi zamilují, sotva se uvidí a pak tato láska nepochopitelně trvá po dlouhou dobu, i když jsou od sebe a vůbec se de facto nepoznali. Kniha mi nejvíce připomínala propracovanější román "Les bez srdce", byť prostředí je jiné. Akorát při čtení Lesa bez srdce jsem necítila tolik úzkosti a nepříjemné beznaděje, jako při čtení Sirény. (pozor spoiler!) Asi nejvíce mi na knize vadil závěr, kdy siréna plně zapomene, kým byla. Sice je se svou láskou, ale vůbec neví, jak ho poznala, kdo to je, je prostě někým jiným. Je otázkou, jestli je správné, aby spolu tito lidé vlastě byli. Zanechalo to ve mně jen rozporuplné pocity a z knihy jsem akorát získala nepříjemný pocit.