Simpsonovi Nervy v kýblu bublin

Seriál Simpsonovi mám ráda a čarodějnické díly taky, takže proč si nepřečíst komiks. Při jeho čtení jsem se bavila.

Simpsonovi jsou právem kultem a nemám problém přiznat, že jsem jejich velkým fanouškem (tedy duchem, ne postavou). Proto nemůžu jinak, než Nervy v kýblu bublin hodnotit kladně. O to víc, že nekopírují slepě seriálovou linii, ale přichází s vlastní originální tvorbou. Jenže s Čarodějnickými speciály jsem měl vždycky problém. Jak si totiž zakládají na ujetosti, příběhy samotné občas postrádají logiku. Ne že bych byl nějaký cimprlich, jen prostě mám rád, když koncept dává alespoň jakýs takýs smysl, než když jde pouze o bláznivou jízdu plnou šílených gagů. Takže jsem si ve výsledku užíval spíš komiku jednotlivých okének, než scénářů jako celku. No a pak je tu prozaická část. Zde platí to samé co pro komiksy, jen povídky obsahují víc textu. Autoři si užívají volné jízdy a předhánějí se v absurdnostech, ale v důsledku to nejlepší co na textech je, jsou ilustrace. Nemůžu však tvůrcům upřít cit pro kousavý humor, stejně jako úžasnou šíři nápadů. V tomhle ohledu mě Simpsonovi nikdy nezklamali.