Silou svého zraku

Od tohoto spisovatele jsem četl již tři knihy. Tato je celkem logicky čtvrtá. Těšil jsem se na ní, ale oproti třeba "Stáčení temného piva", je "Silou svého zraku" velmi těžká kniha a ve své druhé polovině se stává ponurou a smutnou. Upírský román o tak trochu jiných upírech jsem málem nedočetl. Pokud si chcete umění tohoto spisovatele vychutnat doporučuji knihy: Brány Anubisovy nebo již zmíněné Stáčení temného piva. Rozhodně nezačínejte tímto románem.

Přestože román začíná maličko zmateně, záhy nabyla zápletka konkrétnějšího rázu, a z rýsující se éterické fantasy se proměnila v archaický horor s prokletými básníky v hlavních rolích. To celé podtrženo tvůrčím citem pro charismatické postavy, kterým se těžko nedají držet palce, ať už stojí na straně dobra či zla. Bohužel rozsah mi udělil nemilé překvapení - závěr uprostřed a následné dobrodružství s časovým odstupem. A právě ta druhá půlka, přes některé naprosto fantastické scény, byla už na můj vkus příliš chaotická. Nejde ani tak o to, že bych neměl přehled, ale motivace postav mi jednoduše unikaly. Zbytečně symbolické, zbytečně nejednoznačné. Tim Powers je však vynikající vypravěč a i když jeho rozšafné stylistické kudrlinky mohou působit nadbytečně, vytvářejí atmosféru, která vás nutí pokračovat ve čtení za každou cenu. Tedy samozřejmě v případě, že přistoupíte na jeho hru „poezie v próze“. PS: Drobná výtka na autora - z perkusní pistole se za hustého deště opravdu střílet nedá.